Vysokorychlostní trať z Ostravy do Přerova by mohla být hotová už za 12 let

02289171.jpeg

Moravskoslezský a Olomoucký kraj by mohly být jedny z prvních regionů, ve kterých by se cestující mohli svézt vysokorychlostními vlaky. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) totiž zařadila u projektu nové trati Přerov - Ostrava vyšší rychlost. Naopak ve směru z Přerova do Brna počítají železničáři s pomalejší variantou trati.

Sto šedesát kilometrů v hodině je současné maximum, které mohou vlaky na koridoru z Ostravy do Přerova dosáhnout. Zbrusu nová vysokorychlostní trať by měla umožnit až 350 kilometrů v hodině. Na SŽDC připravuje stavbu nových kolejí šéf strategie Radek Čech.

„Chceme, aby byly co nejrychlejší. A na ty dvě nové koleje byla převedena veškerá doprava, která mezi Přerovem a Ostravou nestaví, anebo pokračuje směrem do Hranic a na Slovensko,“ říká Čech.

Spojení střední a severní Moravy má u železničářů prioritu. Stávající koridor je přetížený a osobní vlaky musejí ve stanicích často čekat, než je předjede dálkový spoj. Stěžují si také nákladní dopravci. „Nákladní doprava je dnes vlastně vytěsněná do nočních hodin. A toho času je strašně málo,“ potvrzuje prezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš.

Železničáři nebudou modernizovat poddolovaný úsek koridoru u Karviné

Padesátkou se tu vlečou i expresní vlaky

Když se řekne železniční koridor, většina lidí si představí rychle jedoucí vlaky. Asi pětikilometrový úsek u Karviné se tomu ale hodně vymyká. Vlaky tam jezdí padesátkou a ještě několik let budou. Příčinou je těžba černého uhlí a vytrvalý pokles terénu.

S trasou vysokorychlostní železnice už napevno počítají územní plány obcí a krajů. Vlaky by měly od Přerova jezdit podél dálnice a u Studénky se rychlé koleje stočí ke stávající železnici. A to je další důvod, proč je příprava daleko. „My doufáme, že stavební povolení pro ten pilotní projekt budeme mít v roce 2025. A myslím si, že v roce 2030 bychom se tam mohli už svézt,“ říká Radek Čech.

Za Přerovem ale vlaky zpomalí. Ve směru na Brno plánují železničáři nahradit stávající pomalou jednokolejku zčásti novou tratí jen na 200 kilometrů v hodině. „Je to z důvodů, že se na ní přepokládá souběžný a hustý provoz regionální dopravy, zrychlených spěšných vlaků. Předpokládá se tam i provoz nákladní dopravy,“ dodává Čech.

A to se nelíbí prezidentovi Svazu cestujících ve veřejné dopravě Miroslavu Vykovi. „Tento severojižní směr by měl uspokojit i rychlovlaky z Polska, čili z Varšavy nebo Krakova do Vídně, případně do Bratislavy nebo Budapešti,“ říká Vyka.

Podle Radka Čecha budou vysokorychlostní trasu z Přerova do Brna stavět zřejmě až další generace.

Spustit audio
autor: Michal Polášek

Související