Vzájemná výpomoc
Ve slezském příhraničí můžete potkat česko-polské policejní hlídky. V den, kdy vyšli strážci zákona poprvé do ulic, za nimi vyjela i autorka dnešní poznámky. Inspirovalo ji to, že tam potkala i rozšafné gentlemany v uniformě.
Čím to je, že policisté nemluví česky? Na tuto záhadu narážím dnes a denně, když se snažím z jejich informací vytvořit zprávu, které byste vy, naši posluchači, rozuměli. Čím jsem starší, tím jsem skeptičtější. Už moc nečekám, že se to změní. Naposledy jsem dokonce na jedné tiskovce slyšela větu: "Realizovali jsme konečnou fázi realizace." Tak to je skutečně notná dávka orwelovského jazyka.
Když jsem minulý týden přijela do Českého Těšína, tušila jsem, že budu muset podstoupit těžký boj. Nejde o to, že by policisté nebyli vstřícní. Naopak. Vše klapalo na jedničku. Jen když jsem potřebovala dostat z českého policisty pár jeho pocitů, slyšela jsem věty typu: "Dostali jsme úkoly, které budou plněny."
Náladu mi ale okamžitě zvedl jeho kolega z druhé břehu Olše - polský policista Tomáš. Ten mi lámanou česko-polštinou sdělil, že je to fajn, že se těší, a že Češi i Poláci jsme vlastně jedna rodina. Navíc mi jeho polský velitel vysekl poklonu, která potěší každou ženu.
Takže jen doufám, že kromě zatýkání výtržníků pomohou polští policisté těm našim i v něčem jiném. Třeba v tom, aby se naučili mluvit česky.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
