Vzájemná výpomoc

Čím to je, že policisté nemluví česky? Na tuto záhadu narážím dnes a denně, když se snažím z jejich informací vytvořit zprávu, které byste vy, naši posluchači, rozuměli. Čím jsem starší, tím jsem skeptičtější. Už moc nečekám, že se to změní. Naposledy jsem dokonce na jedné tiskovce slyšela větu: "Realizovali jsme konečnou fázi realizace." Tak to je skutečně notná dávka orwelovského jazyka.

Když jsem minulý týden přijela do Českého Těšína, tušila jsem, že budu muset podstoupit těžký boj. Nejde o to, že by policisté nebyli vstřícní. Naopak. Vše klapalo na jedničku. Jen když jsem potřebovala dostat z českého policisty pár jeho pocitů, slyšela jsem věty typu: "Dostali jsme úkoly, které budou plněny."

Náladu mi ale okamžitě zvedl jeho kolega z druhé břehu Olše - polský policista Tomáš. Ten mi lámanou česko-polštinou sdělil, že je to fajn, že se těší, a že Češi i Poláci jsme vlastně jedna rodina. Navíc mi jeho polský velitel vysekl poklonu, která potěší každou ženu.

Takže jen doufám, že kromě zatýkání výtržníků pomohou polští policisté těm našim i v něčem jiném. Třeba v tom, aby se naučili mluvit česky.