Youssou N´Dour: Král rytmů, které vás předběhnou

U jeho úchvatného hlasu  se nikdy nespletete, vždycky poznáte, že je to on – Youssou N´Dour. A dějiny moderní africké hudby opravdu stojí a padají s ikonickým zpěvákem. To on – snad nejvíc ze všech umělců – k ní přitáhl pozornost západních posluchačů. Zboural spoustu přežívajících předsudků a demonstroval její neomezené možnosti.

V 70. letech minulého století mladičký Youssou N´Dour odmítl diktát velkých orchestrů hrajících senegalskou verzi kubánské hudby, se sabary a talking drumy vtrhl do dakarských klubů, a tradiční styly propojil s klávesami, elektrickými kytarami, afropopem, funky a jazzem. Začal zpívat v jazyku wolof a tanečně nebývale rozdivočil mládež, které se s mbalaxem poprvé dostalo moderní senegalské městské hudby, pojmenované po jednom ze sabarových rytmů.  

Styl mbalax je o tak rychlých rytmech, že vás kdykoliv předběhnou a mezitím ještě provedou několik zapeklitě složitých obratů. Vše se odehrává v takřka nerozluštitelném polyrytmickém kódu, což je pro západního tanečníka doslova fatální problém; a kdyby jen pro něho, s mbalaxem si neporadí ani jinde v Africe, což vysvětluje, proč se mimo Senegal nikdy neprosadil. A pokud ano, tak v silně naředěné podobě; ono totiž i zahrát mbalax je pořádná fuška a pokoušet se o to bez speciální výbavy je vlastně marné. 

Mbalax stojí na třech nenahraditelných základech: zpěvnému jazyku wolof a dvou bubnech, do kterých se tluče paličkou a rukama. Zatímco velký sabar duní jako hrom a je součástí třeba i čtyřčlenné eskadry nekompromisně určující rytmus kapely, malý podpažní tama strhává davy sólovými vsuvkami a vede dialog se zpěvákem. Tama znamená mluvící buben neboli talking drum, protože téměř každá fráze odpovídá lidské řeči a jeho sofistikovaný zvuk se blíží rytmické poezii.

V Senegalu a Gambii patří talking drum k ceremoniálním nástrojům a grioti s ním dokážou okomentovat takřka jakoukoliv situaci nebo náladu. Tvarem připomíná přesýpací hodiny, okolo těla jsou napnuté provázky a tlakem podpaží na ně pak bubínek mění zvuk, vycházející z kmitajících úderů malé paličky a hráčových prstů.

Žádná senegalská mbalax kapel se bez talking drumu neobejde, stejně jako hvězdní zpěváci a není neobvyklé, že je po celou kariéru mají vedle sebe stejného bubeníka. S Youssou N´Dourem a jeho kapelou Super Étoile de Dakar je tak neodmyslitelně spjatý Assane Thiam, pravděpodobně nejlegendárnější mistr talking drumu v západní Africe.

N´Dour patří k nejvyhlášenějším hudebním obojživelníkům. Doma je v Africe i na Západě, na každém místě ale zní dost odlišně, což zakládá na svém přesvědčení, že my bychom jeho styl mbalax neutancovali, rozuměj, zas tolik bychom mu nepropadli, takže ho musí nejprve prohnat filtrem a teprve pak nám ho v přijatelnější verzi předloží. Proto svá alba vydává ve dvou verzích: senegalské a západní.

Letos mu bude třiašedesát, slavnější a bohatší už snad ani být nemůže a ohromnou reputaci si získal i ve světě. Senegalci ho zbožňují a zůstává pro ně daleko větší autoritou než prezident země Macky Sall, chodící za úspěšným byznysmenem, bankéřem a mediální magnátem pro rady. N´Dour nepatří do sorty skandalistů a nebýt jeho zapojení do prezidentských voleb v roce 2012 a následné funkci ministra cestovního ruchu, napřímo se do politiky nikdy nepouštěl. Silně ji ovšem ovlivňuje zpovzdálí a v tom spočívá jádro nečekaného sporu s mládeží v roce 2021, která po zatčení kontroverzního opozičního politika Ousmane Sonko, vyšla masově do ulic. Hněv směřoval hlavně k Sallovi, největšímu politickému rivalovi Sonka. Prezident  nařídil na několik dnů vypnout dvě nezávislé televizní stanice a omezil přístup na sociální sítě, takže se davy vrhly plenit sídla médií blízkých vládě a těžce to odskákala nejen rozhlasová stanice Youssou N´Doura, ale i on sám. Za těsný vztah k Sallovi uvažujícím o třetím, nicméně protiústavím prezidentském mandátu, a totální mlčení k situaci, což v minulosti u tak veřejného arbitra nepřipadalo do úvahy. A protože N´Dour dobře ví, co na Senegalce tutově zabírá, obratem prohlásil, že pro ně natočí nové album. S důrazem na to „pro ně“ a s vhodně zvoleným názvem, aby bylo navíc jasné, kdo mbalax vymyslel a kdo zůstává jeho nepřekonatelným králem. Album se textově převážně týká lokální agendy a obsažená poselství silně ovlivnila atmosféra loňských parlamentních voleb, což vysvětluje, proč jsme se jeho západní verze jako v minulosti dosud nedočkali. Za to máme vzácnou příležitost slyšet senegalské album určené výhradně Senegalcům.