Za svědky minulosti (3. díl - Venuše z krevele)

15. červenec 2018

Čtení o technických památkách a mizejících řemeslech začíná před třiadvaceti tisíci lety v neprostupných pravěkých hvozdech nad řekami, které se dnes nazývají Odra a Ostravice. Hlavní hrdinkou příběhu je šestatřicet milimetrů vysoká soška štíhlé ženy vyřezaná z kusu načernalé horniny.

Analýzy prokázaly, že kovově matný minerál tmavohnědé barvy je oxid železitý - hematit či krevel. Žíháním v plameni se krevel promění v magnetit. My ale rozhodně nehodláme vkládat sošku do ohně. Její cena převyšuje milionovou částku, a kdyby se poškodila, byl by zničen unikátní důkaz o tvůrčí síle pravěkých lovců mamutů obývajících v dávných dobách úbočí nad řekami.

Za svědky minulosti (2. díl - Klobouk dolů)

Vzpomínky z Buřinky

Rozhlasové putování za technickými památkami a mizejícími řemesly vede tentokrát na severní Moravu. Je věnováno předmětu obyčejnějšímu nad jiné – pokrývce hlavy. Nošení klobouků je sice doloženo již na vyobrazeních ze starověké Mezopotámie a Řecka, avšak velkému rozvoji řemesla kloboučnického napomohlo až období renesance a baroka.

Krevelová soška ležela desítky tisíc let přikryta mamutí stoličkou na lesnatém vrchu Landek. Tady ji 14. července 1953 objevil archeolog Bohuslav Klíma a podle blízké vsi ji nazval Petřkovickou venuší. Spolu s hliněnou soškou venuše Věstonické nalezenou ve dvacátých letech minulého století patří mezi unikátní příklady prehistorického umění. Bohuslav Klíma ovšem na Landeku objevil ještě něco: ve zbytcích pravěkých ohnišť si povšiml načernalých uhelných škvarků.

Pocházely nepochybně ze slojí, které na Landeku vycházejí na povrch. Otázku, zda používání uhlí pravěkými lovci bylo cílevědomé nebo pouze nahodilé, zatím nebylo možné přesvědčivě zodpovědět. Sotva však lze předpokládat, že lidé, kteří projevili tolik průkopnického talentu v mnoha jiných oborech, by si nevšimli užitečných vlastností „hořícího kamene“. Je tedy téměř jisté, že landečtí lovci byli prvními lidmi na planetě, kteří začali energii skrytou v uhlí využívat.

Na Ostravsku probíhala v moderní době usilovná těžba „černého zlata“ déle než 150 let. A přestože je dnes dobývání uhlí v Ostravě minulostí, stále ještě se tyčí na dohled landeckého tábořiště těžní věže, poslední svědkové mizejícího světa, jehož slavnou budoucnost kdysi předpověděla právě Petřkovická venuše.

Spustit audio