Zdravotní sestra
Možná se shodneme na tom, že na rozdíl od doby před nějakými 50 roky, výrazně ubylo profesí, ve kterých by se neuplatnili muži i ženy. Je stále méně povolání, o kterých můžeme tvrdit, že jsou typická jen pro ženy nebo naopak jen pro muže.
Vypadá to, že profesí, ve kterých má výhradní zastoupení to či ono pohlaví, je už jako šafránu. Například jsem ještě neviděl kominici a naopak v mateřské školce asi nenajdeme příliš mnoho učitelů. Donedávna také platilo, že profese zdravotní sestry je doménou výhradně něžného pohlaví. Že to neplatí, jsem se přesvědčil při dni otevřených dveří zdravotně-sociální fakulty Ostravské univerzity. Jistě, že se tam studenti dali očekávat, hlavně zájemci o obor zdravotnický záchranář. Ale byli tam také mládenci, kteří chtějí studovat obor všeobecná sestra. Jak mi potvrdili zástupci fakulty, nejde o nic výjimečného. Ze zhruba 40 žáků ve třídě jsou tak dva tři muži. A to jsem ještě vůbec netušil, že v některých státech jde například o naprosto běžnou praxi. V Portugalsku je údajně poměr studentů v oboru všeobecná sestra tak půl na půl. Kdoví, jak to dopadne u nás. Zatím v nemocnicích převládají ženy. Není mi ovšem jasné, jak muže v této profesi oslovovat. Zdravotní sestro? To těžko. Že by zdravotní bratře? To také není ono. Ale ostatně - vždyť je to úplně jedno. Není to to nejdůležitější. Pacientům záleží hlavně na tom, jak se o ně v nemocnici starají. A není podstatné kdo. Zda-li je to muž nebo žena.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.