Zvítězí Keltové v nás?

Normální je nekouřit. To je slogan jedné z mnoha protikuřáckých kampaní, zaměřených hlavně na děti. Normální to sice je, ale počet kuřáků u nás v posledních letech přesto neklesl. Cigareta v ruce dodává mladičkým slečnám a chlapcům pocit důležitosti, dvacátníkům a třicátníkům klidní pocuchané nervy z práce, čtyřicátníci si u ní postěžují na rychle utíkající čas, a vlastně každý si nějaký ten důvod může najít.

My Češi nejsme příliš bojovní. Než se o něco hádat, raději si sedneme u piva a vyříkáme si to, ale cigarety a kouření postavily proti sobě dva nesmlouvavé militantní tábory. Nekuřáci svým čoudícím spoluobčanům za žádnou cenu neodpustí nedopalky na ulicích, svetr načichlý kouřem a dušnost vyvolanou návštěvou restaurace. Neodpustí jim ani vysoké náklady na léčbu nemocí vyvolaných kouřením. Ať si to platí sami, zaznívá často. Naopak kuřáci nekuřákům zazlívají, že je neustále vytlačují z životního prostoru, přestože jsou to právě tabákové výrobky, které nemalou měrou přispívají na sport, a nebýt neustálého více či méně pozvolného zdražování cigaret, z čeho by byl živ náš státní rozpočet?

Tyto dva tábory nemáte šanci usmířit. Své argumenty budou prosazovat na ostří nože a nově plánovaný zákon propast mezi nimi ještě prohloubí. A nebo taky ne. V Irsku měli majitelé restaurací ze zákazu kouření strach, ale nový předpis jim přilákal řadu nových hostů - nekuřáků. Teď sedí nad pintou Guinessu společně, jen ti závislí na nikotinu si čas od času odběhnou, pár minut inhalují a zase se vrátí. Třeba to tak půjde i u nás. Přece se říká, že v každém z nás je potomek Kelta.