Andrea Čánová: Lingvistická zábava

7. červenec 2011

Ranní poznámka , Ranní poznámka

Šálek dobré kávy nebo čaje v oblíbeném hrníčku. I tak může vypadat ranní rituál. Pro mnohé z našich posluchačů je neodmyslitelným zvykem poslech dopravního zpravodajství - Zelené vlny. Stejně jako pro Andreu Čánovou. Jak ale prozradí ve své poznámce, kromě důležitých informací o situaci na cestách, je pro ní tato relace i zdrojem humoru.

Vlna - v umění je symbolem slavné fotografie Františka Drtikola. Pro parádivé ženy může být součásti účesu. Pak je ještě vlna zelená, určená posluchačům Českého rozhlasu. Díky pravidelné relaci víte, jaká úskalí vás na cestách mohou potkat a kterým úsekům se raději vyhnout.

V naší domácnosti se Zelená vlna stala nechtěným zdrojem zábavy. Opravdu nejsem tak cynická a zlá, abych znevažovala práci svých kolegů z dopravního zpravodajství.

K pravidelnému rannímu pobavení totiž vždy přispěje autentické svědectví řidičů. Pokud situaci na cestách popisuje šofér z Čech a nejlépe z Prahy, je to proud nekončících, emocemi podbarvených vět typu: silnice na Žamberk je úplně uzavřená, řidiči, skutečně tady nejezděte, nejde to projet, jsou tady policisté odklánějí dopravu, opakuji - cesta na Žamberk uzavřena,

Pokud redaktoři použijí svědectví řidiče od nás z Ostravska, mají jistotu, že stopáž bude rozhodně kratší. Popsaný příběh by asi nahlásil takto - cesta na Žamberk uzavřena.

Kouzlo nechtěného pak nabízí relace, ve které uslyšíte za sebou svědectví řidiče z Čech i ze severu Moravu. To už vlastně není ryzí zpravodajství, ale dokonalá rozhlasová hra a skvělý materiál pro naše lektorky hlasové výchovy.

A to už se mi po tvářích koulejí slzy smíchu a já pak často úmornou cestu z našeho domku ve Staré Bělé do centra Ostravy zvládám s optimismem. I díky Zelené vlně, která v sobě skrývá nemalou porci lingvistické zábavy.

autor: abr