Andrea Čánová: Zubožená stará dáma

Starou dámu nechali stát v dešti, v zimě, roztrhali ji kabát. Prokřehlou a zuboženou pak nechali ležet na zemi. Hrůzná zpráva, že? Člověk se neubrání peprným nadávkám na adresu zlotřilců, kteří takto ublížili staré paní.

Jenže já jsem slovník krimi zpráv použila záměrně, a to v úplně jiném příběhu. Místo skutečné staré dámy si do této zprávy dosaďte prvorepublikovu perlu ostravské architektury - Módní dům Ostravica. Také je starou dámou, která ne vlastní vinou přišla o svůj lesk. Jen nemůže mluvit, tak za ní mluvím já.

To, co na ní bylo spácháno, je totiž téměř zločinem. Nádhernou stavbu nejdřív jeden podnikatel přestavoval tak, že se tam zřítily stropy. Další pak budovu koupil i se sousedním pozemkem a představil, za jásotu ostravských politiků, velkolepé plány. Zůstalo jen u slov. Ostravica chátrá dál a její majitel teď žádá demolici části objektu.

Jsme svědky notoricky známého postupu. Koupím kulturní památku, nechám ji zchátrat tak, že už památkou logicky přestane být.

Jenže mi tato logika nejde na rozum. Chápu, že se na pomalém umírání módního domu mohli podepsat i někdy liknaví úředníci. Hlavní zodpovědnost má ale majitel. Nekupoval zajíce v pytli, věděl, jaká úskalí Ostravica skrývá. Nemůže hrát přeci překvapeného, že se po něm žádá péče o vlastní majetek. A navíc jak dobře by se mu poslouchala tato „krimi zpráva”. Hodný a poctivý podnikatel zachránil zuboženou stařenku.