Aprílové legrácky
Jeden, dva tři.... ano - přesně tři dny zbývají do prvního dubna. Určitě se na něj těší především všichni oslavenci, kteří mají narozeniny nabo svátek. Těší se na něj i většina národa, protože tento den je současně posledním pracovním v týdnu. Nu, a dočkat se jej nemůže ani autorka dnešní poznámky.
Mám moc ráda začátek dubna. Jednak je to období jarního pučení, přibývajícího slunečního záření, první zeleně, období mého svátku i narozenin, ale hlavně je to období šprýmů, kamarádských schválností a legrácek.
Ano. Už tento pátek bude opět Apríl. Patří k těm dnům, které si v kalendáři zaškrtávám červeně. Nemohu si odpustit, abych aspoň některého z mých kolegů tak trochu nepotrápila nějakou malou zlomyslností či legráckou, myšlenou ale v podstatě dobře. Loni v tuto dobu se mé aprílové "přízně" dočkala naše produkční Lenka Slezáková. Chytla se do nalíčené pasti a ochotně sčítala redaktorské hlavy ve zpravodajském newsroomu, aby věděla, kolik zájemců o velikonočního beránka má nahlásit našemu rozhlasovému ředitelství.
Pochopitelně, že tam na ni koukali dost vyjeveně. O beráncích neměli ani potuchy a o Aprílu jakbysmet. Zato mne a mé redakční kolegy až bolelo břicho z toho, jak jsme si tu legraci náramně užili. A víte co? Nejpěknější na tom je, že se aprílovým žertem lapená kolegyně nakonec taky dobře bavila.
Máte pocit, že je to dětinské, nehodné důstojných dam a pánů redaktorů nebo snad dokonce ztráta času?! Hrozně se mýlíte! Je to moc prima ventil a příležitost, jak vypustit z hlavy všednodenní starosti a navodit báječnou náladu. To jde pak práce hned lépe od ruky. Nevěříte? Vyzkoušejte to! Jen si pak nezapomeňte zase za rok, v tuto dobu, dát dobrý pozor na odvetu!
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.