Báječná zima
Letošní zima nám skutečně dopřává. Hory jsou plné lyžařů, běžkařů, snowboarďáků a hlavně dětí které mají v těchto týdnech jarní prázdniny. Do našich regionálních hor - Beskyd - ale stále častěji jezdí i lidé, kterým doposud zimní sporty neříkaly takřka vůbec nic. Stejně jako autorce dnešní ranní poznámky.
Miluji léto a vše, co k němu patří - vodu, slunce, cyklistiku, výlety do přírody. V zimě jsem naopak jako medvěd - chybí mi slunce a teplo, a tak se namísto aktivního pohybu uchyluji nejraději k radiátoru ústředního topení, dobré knize a šálku vonící kávy.
Letos jsem ale změnila názor: Náš život je příliš krátký na to, abych nejchladnější část roku přečkala zalezlá v teplých peřinách... Naučím se lyžovat! Vždyť právě neznalost ovládání tohoto zimního sportu ze mě udělala zbabělce, který se v zimě kopcům vyhýbá jako čert kříži. A tak jsem se odhodlala: Šest hodin intenzivní výuky bylo hodně náročných a žádného závodníka ze mne napoprvé neudělalo. Zato ale úplně změnilo můj dosavadní pohled na toto roční období.
Nejen že jsem si lyžování zamilovala. S údivem jsem také zjistila, že lyžařů-začátečníků jsou plné beskydské kopce a nemám se tedy zač stydět. A když vám při krkolomném pádu na sjezdovce podá zkušenější lyžař odvedle pomocnou ruku, není co dodat.
A tak si teď říkám: Miluji léto a vše, co k němu patří - vodu, slunce, cyklistiku, výlety do přírody. Zima je ale také báječná. Ze dne stráveného na lyžích vás sice později bolí celý člověk, ale hektolitry čerstvého vzduchu, který nadýcháte a skvělý pocit z překonané letité překážky se nikde koupit nedají!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.