Bezpečnost dětí

Frekventovaná Rožnovská ulice, kde se nehoda stala, je problém. Uvědomuje si to i vedení města. Ještě před osudnou havárií se radnice rozhodla, že na ni nainstaluje měřič rychlosti, který každého řidiče upozorní na jeho prohřešek. Nakolik to bude účinné opatření to si nedovolím ani odhadovat. Jen doufám, že to pomůže.

Pondělní nehoda ale asi není typickým příkladem bezohlednosti motoristů na našich silnicích. Řidič trabantu určitě chybu udělal, jakou přesně a proč - to ukáže až policejní vyšetřování. Už značka jeho auta mě ale navádí k myšlence, že se dvousetkilometrovou rychlostí pár metrů před železničním přejezdem hnát nemohl.

Mnozí ale takto agresivně a nebezpečně jezdí. Proto se mi líbí nápad, se kterým přišlo vedení základní školy, kam obě děti chodí. S mladšími žáky proberou jejich každodenní cestu do školy a společně se pokusí vymyslet trasu, která pro ně bude nejbezpečnější. O něco podobného pak učitelé na třídních schůzkách požádají i rodiče. Bezpečnost dětí totiž podle kantorů závisí nejvíce na nich. Jen si vezměte, že do školy pod Radhoštěm dojíždí z okolních vesnic autobusy či vlaky až 150 žáků, kteří se pak ze zastávek na vyučování musejí nějak dostat. A já jsem přesvědčena, že o jejich bezpečnost se musejí postarat právě a jedině rodiče. Tady škola nepomůže, i když se mnozí na ni rádi vymlouvají. Pro mě příklad, který mluví za vše. Prvního září jsem ráno během 20 minut byla v Ostravě třikrát svědkem toho, jak skřípěly brzdy aut, když zpomalovaly před dětmi, které jim vbíhaly do cesty. Maminky a tatínkové by se asi hodně divili.

Havárii ze začátku tohoto týdne děti zřejmě nezavinily. Já jen doufám, že otřesná událost alespoň na chvíli přinutí všechny zúčastněné, aby byli opatrnější.