Body za řízení

25. červenec 2006
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Frýdecko-místecký policista, který měl bourat opilý, dál obléká uniformu. Nejde přitom o řadového strážce zákona. Nehodu, při které se lehce zranila mladá žena, má mít na svědomí přímo šéf dopravní policie. Nad tím, jak zvláštně v podobných případech naši policisté chrání reputaci instituce, která má být zárukou spravedlnosti, se zamýšlí autorka dnešní poznámky.

0:00
/
0:00

Tolik vulgarismů můj manžel ode mě nikdy neslyšel, jako teď, když řídím podle nových pravidel, svěřila se mi nedávno má kamarádka. Při vjezdu do obce všichni brzdí a očima hypnotizují tachometr aby na něm skutečně byla padesátka. Uchránit svých dvanáct bodů je teď životním snem každého řidiče. Proto není divu, s jakým až škodolibým zájmem sledují prohřešky policistů za volantem. I náš kraj už má svého hříšníka. Šéfa frýdeckomístecké dopravky. Řídil prý opilý a narazil do dvou lidí - mladé ženy a jejího šestiletého syna. Jenže policista vyrukoval se svou verzí příběhu, za volantem seděl někdo jiný, on si pak na řidičovo místo jen přesedl. Podobné verze slýchávám v soudních síních často, a třeba to může být pravda, já nevím, to rozhodne soud. Jedno ale vím, že policista by měl být papežštější než papež. Pokud se něco takového stane, má sám požádat o dočasné postavení mimo službu, ten frýdecký z toho všeho začal churavět a skončil na nemocenské. Jeho šéfové čekají, jak se vše vyšetří. Nikoho propouštět zatím nechtějí a trochu hrají mrtvého brouka. Ostatní řidiči, kteří se před těmito policisty odepisovači bodů třesou strachy? Ti jen zvýší frekvenci vulgarismů - za to body nejsou.

autor: abr
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.