Body za řízení
Frýdecko-místecký policista, který měl bourat opilý, dál obléká uniformu. Nejde přitom o řadového strážce zákona. Nehodu, při které se lehce zranila mladá žena, má mít na svědomí přímo šéf dopravní policie. Nad tím, jak zvláštně v podobných případech naši policisté chrání reputaci instituce, která má být zárukou spravedlnosti, se zamýšlí autorka dnešní poznámky.
Tolik vulgarismů můj manžel ode mě nikdy neslyšel, jako teď, když řídím podle nových pravidel, svěřila se mi nedávno má kamarádka. Při vjezdu do obce všichni brzdí a očima hypnotizují tachometr aby na něm skutečně byla padesátka. Uchránit svých dvanáct bodů je teď životním snem každého řidiče. Proto není divu, s jakým až škodolibým zájmem sledují prohřešky policistů za volantem. I náš kraj už má svého hříšníka. Šéfa frýdeckomístecké dopravky. Řídil prý opilý a narazil do dvou lidí - mladé ženy a jejího šestiletého syna. Jenže policista vyrukoval se svou verzí příběhu, za volantem seděl někdo jiný, on si pak na řidičovo místo jen přesedl. Podobné verze slýchávám v soudních síních často, a třeba to může být pravda, já nevím, to rozhodne soud. Jedno ale vím, že policista by měl být papežštější než papež. Pokud se něco takového stane, má sám požádat o dočasné postavení mimo službu, ten frýdecký z toho všeho začal churavět a skončil na nemocenské. Jeho šéfové čekají, jak se vše vyšetří. Nikoho propouštět zatím nechtějí a trochu hrají mrtvého brouka. Ostatní řidiči, kteří se před těmito policisty odepisovači bodů třesou strachy? Ti jen zvýší frekvenci vulgarismů - za to body nejsou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.