Brigádou ke zkušenosti

Jako studentka jsem nevynechala jediné prázdniny k tomu, abych si vydělala nějaké peníze. Pravidlo jsem měla vždycky stejné: červenec padl na brigádu a v srpnu jsem si užívala volna. Osm hodin strávených u výroby elektrosoučástek, u frézy, při výrobě nanuků nebo za prodejním pultem, mi následně umožnilo dopřát si to, co mi rodiče nemohli nebo prostě nechtěli pořídit. A nebylo to jediné, co mi letní brigády daly. Neméně důležitá byla i zkušenost, jak to vlastně vypadá v praxi.

Na vlastní kůži jsem si vyzkoušela, jak těžká je práce dělníků ve strojírenském provozu, jak únavný je stereotyp pásové výroby v mrazírnách a jak strašně člověka bolí nohy, když stráví byť jen jedinou pracovní směnu za prodejním pultem. Řeknu vám, že právě toto poznání ovlivnilo můj další život více, než všechny rady rodičů, prarodičů, učitelů i kamarádů.

Mrzí mě proto, že podobných příležitostí mají dnešní "náctiletí" v našem regionu jen velmi málo. Sehnat totiž brigádu pro patnácti až osmnáctiletého studenta je téměř nadlidský úkol. Na vině není jen nedostatek práce, ale i obava vlastníků firem krátkodobě zaměstnat nezletilého studenta, různé bezpečnostní a hygienické předpisy a já nevím co ještě. A tak si naivní teenageři bezelstně užívají prázdnin s očekáváním, že rodiče jsou tu od toho, aby se o ně postarali. Není pak žádným překvapením, když takový osmnáctiletý mladík či čerstvě plnoletá slečna jednoho dne prohlásí, že už je škola nebaví a raději půjdou někam pracovat.

Co na to říci? Poučování, že toho později budou litovat a že se z práce do školy vrací velmi obtížně, bude zřejmě úplně zbytečné. Přijdou na to obvykle sami, ale až po nějaké době. Otázkou zůstává, zda to není příliš pozdě. Dávám proto "zelenou" všem podnikatelům, ředitelům a malým i velkým šéfům různých provozů, kteří studentům nabízejí letní brigády. Umožní jim tak nejen vydělat si peníze, ale získat zkušenosti, které žádná škola nenabídne.