Bývalo lépe
Taky jste si někdy zašli do restaurace a byli jste překvapeni, co vám číšník přinesl na stůl? V poznámce možná poznáte i vlastní zkušenosti.
Sem tam si každý z nás posteskne, že dřív bývalo lépe. Nesouvisí to ani tak s politikou, ale spíše s rychlostí dnešní doby. Lékem na tyto úvahy je představa, že bychom se skutečně vrátili v čase o dvacet let. Jak by asi vypadaly obchody a restaurace? Dobře si vzpomínám, jak jsem s maminkou chodil výjimečně do restaurace na svíčkovou za dvanáct korun. Byla to odměna za plavání v krytém bazénu a já byl nadmíru spokojen. Dnes už bych asi nad omláceným talířem ohrnul nos. Je to tak. Spotřebitel se stal náročným klientem a podobně jako západně od nás očekáváme za své peníze kvalitu. Zvykli jsme si vybírat a spoléháme na konkurenci.
Jenže život je někdy trochu jiný. Byl jsem teď s rodinou na výletě v Malé Morávce v Jeseníkách a řekl jsem si, že v tomto turisticky atraktivním místě usedneme do restaurace nějakého renomovaného hotelu, tatínek se plácne přes kapsu a bude nám praskat čelist pod náporem dobrot. Vystřízlivění přišlo s příchodem upachtěného číšníka, který byl evidentně naší přítomností v neděli v poledne zaskočen. Křížovým výslechem jsme zjistili, že pan kuchař, byl-li tam vůbec nějaký, nabízí čočkovou polévku a zákusek. Nebýt toho, že se zrovna rozpršelo, hystericky bych prchnul s ječícími dětmi v batohu. Tak jsem tedy poručil zákusek. Když už se jedna z mých ratolestí rozmáchla lžičkou, včas jsme ji zarazili. Opakovaný průzkum povrchu zákusku pak jasně dokázal, že ta souvislá vrstva nahoře není nic jiného než dobře živená a propracovaná plíseň! To už bylo moc i na deštivé riziko. Okamžitě jsem zrušil všechny objednávky a za minutu jsme měli známý hotýlek hodně daleko za zády.
Přiznám se, že to nechápu. Teď, na pokraji zásadní sezóny, v místě, které turistikou žije, v hotelu, který se honosí svým tradičním jménem, a oni nemají skoro nic k jídlu?! A když už cosi přinesou, je to plesnivé. Bojte se, rodičové, a buďte bdělí. Vy byste možná plíseň dali, ale děti tím krmit jistě nenecháte. Těším se, až i v tomto cípu budu moci říci - ano, jsem zde pánem a najdu tady lidi, kteří mé přání splní. Kdoví, možná tady dříve skutečně bývalo lépe.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
![hurvinek.jpg hurvinek.jpg](https://ostrava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/4c83e43279b642121b870ce888c62be8.jpg?itok=5JPOJ2vm)
![](https://ostrava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/c61cb9fdb5b8bd1e1a6d06ebcb7110e7.jpg?itok=4Fwwcnre)
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka