Časované bomby
Obyvatelé Ostravska se pomalu ale jistě dusí. Tak takto expresivně by se dala vyložit zpráva o stavu životního prostředí, kterou minulý týden projednala vláda. Vyplývá z ní, že koncentrace škodlivin v našem ovzduší se postupně zvyšují. Vypadá to ale, jako by naše zdraví nikoho nezajímalo.
Lidé v ostravském obvodu Radvanice a Bartovice proti špatnému vzduchu protestují dlouho. Musejí totiž dýchat to, co vypouští vedlejší hutní gigant. Odborníci je dlouho nebrali vážně. Ostatně neustále jsme slýchali, jak se životní prostředí v Ostravě zlepšuje. V globálu asi ano, přece jen sníh je bílý delší dobu, tolik popílku nám na hlavu už nepadá, více se také například čistí odpadní vody i ostatní průmyslové exhalace, jsme aktivnější při třídění smetí z domácností, na druhou stranu se ale zvedá ekonomika, více jezdíme auty a také bezhlavě zkrášlujeme ulice a parky, a tak kácíme vzrostlé stromy. A za to teď platíme daň. Trpíme alergiemi, stále hůře přivádíme na svět děti a nádory se nám rozhodně nevyhýbají. Jak z toho ale ven? Jak ovzduší co zlepšit? Logická otázka, na kterou ale nemají odborníci jednoznačnou odpověď. Více méně se shodují v tom, že je potřeba změnit legislativu a princip povolování objemů škodlivin v ovzduší. Jenomže celý proces, pokud se tedy na něm politici shodnou a ustojí průmyslovou lobby, nějaký ten rok potrvá. Do té doby se ale naše plíce mohou stát časovanou bombou.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
