Čekání na razítko
Čekání na trvalý pobyt v Česku by se cizincům mohlo zkrátit z deseti let na polovinu. Pokud normu, kterou schválil Senát, podepíše prezident, půjde o zásadní průlom. Změna zákona se totiž týká téměř 40 tisíc cizinců žijících v Česku.
Někdo si možná řekne, že se k nám nahrne nějaká verbež, ale ta se sem nahrne bez ohledu na to, jaká pravidla platí. Změna ale pomůže slušným lidem.
Dá se to také celé obrátit. Vyjet chcete vy. Ve vší slušnosti a počestnosti. Zjistíte, že do celé řady zemí, které jsou navíc demokratické a svobodné, se v podstatě nedostanete. A nebo se musíte obrnit trpělivostí, strávit spoustu času papírováním a ježděním po úřadech, které jsou navíc třeba v zemi, kam se bez dalšího povolení nedostanete. A tak dále.
Přijde mi to zvláštní. Ještě v první polovině 20. století se člověk mohl sebrat a odjet, kam si zamanul a zůstat tam, jak dlouho chtěl.
Ale zpátky k cizincům, kteří se chtějí usadit v Česku. Někteří z nich na zkrácení lhůty úpěnlivě čekají, změní to například jejich možnosti zdravotního pojištění či vzdělávání dětí. Proč mají čekat deset let? I pět let potupného čekání na razítko mi přijde dost dlouho.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
