Cizinci bez práce

Je to super. Třeba v Německu přijdu za pár let o práci a budu dostávat jejich sociální podporu. Anebo v Nizozemsku. Anebo v Itálii, říká si obyčejný našinec. Jenže to samé si může říkat například Polák nebo Slovák o České republice. Anebo Ital. I oni se stanou, pokud budou u nás pracovat, součástí sociálního systému a získají nárok na podporu v nezaměstnanosti, na rodičovský příspěvek i třeba porodné.

Jistěže platí přesně daná pravidla. Tak například že za poslední tři roky pracoval v zemích unie alespoň 12 měsíců. Kdekoliv. Tam kde o zaměstnání přijde, zajde na pracovní úřad. Pokud si trochu zakalkulujeme a zaspekulujeme, tak třeba slovenský otec rodiny může při ztrátě místa u nás na sociálních dávkách docela vydělat. Počítají se totiž i ostatní členové rodiny, jako by žili u nás.

Nezaměstnaných je v České republice více než 570 tisíc a navíc se po prvním máji tento trh ještě více otevře. Lidé mohou z úřadů práce odcházet do ciziny, ale mohou také přicházet. Z libovolné světové strany. A mohou tak docela míchat kartami ekonomickými, sociálními i přísně regionálními.

Nechceme být proroky, to vůbec ne. Jenom jako by našince stále zaráželo, co že to v tom referendu vlastně prošlo. Že státní hranice skutečně mizí a problémy polské Ratiboře už budou mnohem více "naše problémy" než "jejich problémy". Nevím, co by mohlo ještě více srazit na kolena trh práce na severu Moravy a ve Slezsku. I když před lety jsme také nevěřili, že padne hranice 100 tisíc nezaměstnaných v Moravskoslezském kraji. A kde jsme dnes.

Takže uvidíme. Nasazujeme si klobouky a jedeme z kopce s neznámým klesáním!