Co najdeš v lese

Užili jste si právě uplynulého teplého zářijového víkendu? Pokud jste zůstali doma, určitě jste promarnili možná už poslední dny babího léta. Jak ale mohu soudit z toho, co jsem viděla kolem sebe během mého výletu do Beskyd, marnotratníků mezi námi nebylo mnoho. Tolik cyklistů, turistů, sběračů hub nebo prostě jen špacírujících se jedinců i skupinek jsem v beskydských lesích nepotkala už hodně dlouho. V naději, že si odpočinu od hluku a všudypřítomného brebentění lidí, jsem také vyrazila do hor. Nezapomněla jsem se pochopitelně vyzbrojit nezbytným kapesním nožíkem a košíkem, protože houby i přes sucho prý rostou.

Teď asi očekáváte pointu spočívající v prázdném košíku. Ale kdepak! V beskydských lesích jsem našla vše co jsem chtěla... , ale i nechtěla. Odnášela jsem si spoustu hub, o něco méně toužebně očekávaného ticha, ale hlavně jsem si parádně vyčistila hlavu. Občasná pomačkaná PET láhev nebo odhozený igelitový sáček mě sice nepotěšily, ale bohužel, tolik nepřekvapily. Zato mě do stavu naprostého zděšení přivedl nález ještě doutnajícího nedopalku cigarety. Hbitě jsem jej zalila minerálkou s broskvovou příchutí a přitom si vzpomněla na úpěnlivé varování hasičů. Půda v lesích je totiž nejsušší od roku 2003 a lesní požáry tak jsou nasnadě. Cigaretu jsem sice úspěšně uhasila, ale jak jsem posléze pochopila, byl to boj s větrnými mlýny. Cigaretových nedopalků, byť uhašených, se v lese válely desítky, ba stovky. Na kraji lesa si dokonce jacísi táborníci opékali špekáčky a nadšený zahrádkář v nedaleké chatové osadě ohněm likvidoval vše, co se mu právě nehodilo, takže žhavé jiskry létaly všude dokola.

Tentokrát se víkendový hazard s ohněm obešel bez následků. Alespoň hasiči to tvrdí. Přesto se ale ptám: co všechno se musí stát, abychom si varování profesionálních záchranářů vzali skutečně k srdci?