Dušičky a Halloween

Jeden z nejzajímavějších svátků roku je před námi. Je totiž určen zejména těm, kteří už nejsou s námi na tom světě. Pokud nás zemřelé duše vidí, možná jim celé to dění na hřbitovech přijde trochu absurdní. Jistě by je potěšilo množství návštěv u náhrobků, na druhou stranu je může zklamat, že tou hlavní motivací je v mnoha případech povinnost. Nenazdobený hrob totiž vypadá v těchto dnech poněkud nepatřičně a zákonitosti pomlouvačnosti je proto dobré mít na paměti.

Když ale tak zvané "dušičky" budeme chtít brát trochu metafyzicky, tak na faktu, že si v jeden den uvědomí nejvíce lidí na světě v jeden okamžik svou konečnost a pomíjivost, je něco fascinujícího. Malichernosti a zloby při přetahování o poslední kytici ale naznačují, že to tak horké asi nebude.

Na uklidněnou můžu doporučit třeba takové vydlabávání dýně, což je zvyk, který se traduje především v anglicky mluvících zemích, jasnou souvislost ale má Halloween i s křesťanským svátkem Všech svatých. Připravte se na to, že spousta lidí asi bude mít námitky, jako ke všemu novému nebo cizímu. Tím se nenechte zviklat a klidně dloubejte jadérka, okřídlené sousloví, že jen "co je české, je hezké" v duchovních záležitostech naštěstí neplatí. Neboť všechny duše jsou si, a tím jsem si skoro jist, naprosto rovny.