Ekologický Kocourkov

9. červen 2004
Ranní poznámka , Ranní poznámka

To, že se Ostravsko liší od zbytku republiky, je celkem jasná věc. Ve zpravodajství vás průběžně informujeme o jednom velmi specifickém problému, který je v řadě případů neřešitelný. Jde o pozemky zamořené průmyslovou výrobou v minulých letech. Nejen takzvané laguny po firmě Ostramo, ale také další velké plochy. Poznámka může připomínat pověstný kolovrátek. Všechno, co přečtete, je pravdivé a ověřené...

Byl jednou jeden podnikatel, který za rozumný peníz zakoupil desítky tisíc metrů čtverečních. V místě, kde se vyráběl koksárenský dehet těsně u prameniště pitné vody ve Vítkovicích. Smlouva, kterou třímá, a platné zákony ho chrání před povinností tyto pozemky zamořené hodně hluboko vyčistit. Patří mu, ale nic neprovedl, tak je z obliga.

A bylo jednou jedno město Ostrava, které chtě nechtě muselo do problému zasahovat. Jaksi z principu. Jenže soukromý majetek je nedotknutelný, tak se jednalo a jednalo a začal se roztáčet kolotoč paradoxů.

Pan podnikatel nemá nárok na finanční pomoc ani z Prahy ani z Bruselu, protože je soukromník. Město sice tyto nároky má, ale přelévat peníze do privátního světa zase nemůže. A tak karcinogenní břečka dále putuje až devatenáct metrů pod zemí a nebýt bariér a vrtů zamořila by všechno široko daleko. Včetně vodárny v Nové Vsi.

Podnikatel zcela logicky vyjednává. Smlouvá o cenu, za kterou by půdu prodal, aby nebyl ztrátový. Město zase podléhá veřejnému pranýři a smlouvá také. Sahá dokonce k vyhlášení stavební uzávěry a netají se tím, že chce oblast vyhlásit jako asanační území. Jinými slovy získat právo manipulovat s ním a současně ho ekonomicky položit na lopatky.

Kdo má pravdu? Co je v demokratickém světě více? Soukromé vlastnictví nebo ochrana půdy a zabránění ekologickému kolapsu? Těžké hledání, když zákony v tomto směru končí někde za Prahou a specifické ostravské potíže elegantně neřeší. Přitom by se dalo podnikatele solidně odškodnit ve veřejném zájmu a půdu za pomoci evropských fondů vyčistit. Vždyť i sám majitel by to přivítal. Místo toho se smlouvá o milióny a za dva tři roky bude muset město financovat lepší zátarasy mezi zamořenými pozemky a prameništěm. Milióny se s největší pravděpodobností projeví v ceně pitné vody.

Stojí to za to? Proč neumí náš zákonodárný sbor dát hlavu dohromady, konečně si rozumně zalobbovat a městu pomoci? Nevím. Než se tak stane, budeme řešit laguny, pozemky ve Vítkovicích a další zářné příklady. Vyčištěná Karolina zůstane ještě dlouho jedním z mála dobrých příkladů...

autor: mrk
Spustit audio