Falzifikáty

Ještě donedávna jsem si myslela, že nekvalitní napodobeniny může člověk koupit jen na pochybných tržištích. Zaručeně pravé sportovní boty Nike za dvě stovky, silonové teplákovky Adidas za tři, podivně páchnoucí Rum za padesát a cigarety za dvacku rozhodně nedoporučuji kupovat. Nejen prodejní místo, ale i sama cena jasně napovídá, že zboží rozhodně nebude od renomovaného výrobce. V lepším případě se vám brzy rozpadne, v horším může přinést i další komplikace. Falzifikát bot zdeformuje dětskou nožku, teplákovka vyvolá alergii na kůži, rádobyrum hrozí oslepnutím a cigarety zalepí dehtem a jinými neřády vaše plíce na hodně dlouho. Právě proto na pochybných tržištích nenakupuji. Dokonce si vybírám i mezi kamennými obchody. Ale hypermarkety? O těch jsem doposud, co se týče původu výrobků, nepochybovala. Aféry kolem zkaženého masa sice mou důvěru hluboce nahlodaly, ale prací prášky, aviváže, mýdla a šampóny se přece nejí! Od včerejška je všechno jinak. Začínám pochybovat úplně o všem. Mám totiž pocit, že napodobeniny a falzifikáty jsou úplně, ale úplně všude. Teď jen čekám na to, až agentury zveřejní, že třeba i mezi našimi nejvýznamnějšími politiky jsou podvrhy. Že jsou to jen levné napodobeniny s našitou značkou. Vlastně mě to ani nepřekvapí. Aspoň najdu vysvětlení pro to, proč tak špatně dělají svou práci.