František Tichý: Stávkokaz

13. červen 2011
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Mnoho lidí se ve čtvrtek zřejmě nedostane do práce. Kvůli stávce proti reformám nevyjedou v celé České republice vlaky, ochromena bude i hromadná doprava v Praze a dalších městech. Je to přitom ani ne týden, co jedna stávka v dopravě skončila. V ostravské MHD.

Jsem asi stávkokaz. Zastávám totiž názor, že pokud nejsem s příjmem, který mi zaměstnavatel nabízí, spokojen, najdu si zaměstnavatele jiného. Vím, že hledat slušnou a slušně placenou práci v dnešní době je těžké, ale otravovat život jiným lidem jen proto, že já mám pocit, že mám málo, mi přijde smutné a ubohé. Je to vydírání.

Chápu ale zaměstnance bohaté a vysoce ziskové společnosti, kteří dřou od rána do večera za mizerný peníz, že by chtěli přilepšit. Těm i docela fandím.

Chtít však peníze navíc po někom, kdo je v podstatě nemá a ať si je hledá, kde chce, to už mi nepřijde moc fér. A argumentovat třeba výší platů v jiných městech, to je tak trochu bláznovství.

Taky by se mi líbil pražský plat. Ale Praha je úplně jiný region, který se s Ostravou moc srovnávat nedá. Koneckonců ani Brno nebo Olomouc nejsou na srovnávání vhodné. Každé z těch měst má svá specifika. Ale to už odbočuji od tématu.

Když přišli doktoři s výzvou Děkujeme, odcházíme, docela jsem se bál, co bude, až odejdou. Protože jsem čekal, že odejdou. Nečekal jsem, že ustoupí vláda. Vláda, která při svém nástupu avizovala škrty, šetření, stabilizaci rozpočtu... aby se naše děti - tím pádem i ty moje - mohly mít lépe. Minimálně v tom, že by nesplácely či nedoplácely na dluhy svých rodičů.

Ovšem i ta vláda, které v šetřícím ohledu fandím, může udělat chybu. Přinejmenším v tom, že by odchod do penze oddálila bez rozdílu všem. A sedmdesátiletého horníka si nedokážu představit ani v pohádce.

A nejde jen o hornictví. Prakticky každá dělnická profese má své. Vládnímu úředníkovi se to mluví, když nepracuje v třísměnném provozu u pásu.

Nebudu tady vyjmenovávat profese, ve kterých se zaměstnanec, pokud nebude aspoň pět posledních let většinu času na nemocenské, nemusel důchodu dožít, to by bylo na dlouho. Možná ale, že bych takto - čtením těch profesí - podpořil stávku proti některým bodům vládních reforem.

Tak nevím, možná nejsem až tak úplně stávkokaz. Ale cíle musí být ušlechtilejší než jen zvýšení platů úzkého okruhu lidí.

autor: tif
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.