Genderová nevyváženost

26. leden 2010
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Český veřejný prostor trpí masivním podceňováním žen. Píše se to na stránkách ministerstva školství, které na nich zveřejnilo příručku, v níž se dozvíme, jak se korektně vyjadřovat. Nad změnami, které možná čekají naši mateřštinu, se zamýšlí Michal Schoffer.

0:00
/
0:00

Drahé rodičky, milí rodičové. I tak by mohlo vypadat v nepříliš vzdálené budoucnosti zahájení třídních schůzek ve vaší škole. Na ministerstvu školství totiž převládlo přesvědčení, že čeština příliš straní mužům, hezky česky řečeno je genderově nevyvážená. A to je třeba změnit. Autorky studie, vystavené na internetové stránce resortu tvrdí, že když jsou všechny podstatné lidské činnosti v mužském rodě, ženy to znevýhodňuje. Je na pováženou, že se v novinách píše o politicích, s nemocí jdeme k lékaři a starost o přírodu necháváme ekologům. Pokud jde o názvy v ženském rodě, tak jde maximálně o modelku, miss nebo něčí přítelkyni. Doslova si stěžují, že lékař má lepší image než lékařka, kuchař je důstojnější než kuchařka a učitel má vyšší status než učitelka. A podobnou jazykovou diskriminací prý trpí příslušnice ženského pohlaví už od kolébky, což znamená odsunutí na okraj pozornosti, soustavné snižování důstojnosti a společenského statusu. Jak to změnit? Třeba přechylovat, co se dá. Připadají vám výrazy chemička nebo chirurgyně neobvyklé? Dočtete se, že je třeba si na ně zvyknout. Co je naopak třeba zavrhnout jsou omšelé výrazy typu "krásnější polovina lidstva", "strážkyně ohně v domácím krbu" nebo okřídlenému "Za vším hledej ženu". Tohle by si mohl dovolit říct snad jen opravdový sexistický hulvát. Možná se dočkáme jazykových změn podobně jako za národního obrození. Ministerstvo školství sice nic nenařizuje, jen doporučuje, vzhledem k zastoupení žen na našich školách je ale docela možné, že se za pár let s našimi dětmi nedomluvíme.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.