Geoff Berner: Vítejte ve světě bláznů

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Geoff Berner

Blázni to mají v životě jednoduché, i v těch nejsložitějších situacích si dokáží poradit. Okolí je má za pomatence, ale jim to může být fuk. Na jejich počest natočil kanadský židovský písničkář nové album Grand Hotel Cosmopolis. Že nás přitom zdraví vztyčeným prostředníkem, už k Andělovi pomsty klezmeru, jak se věčnému provokatérovi přezdívá,  tak nějak patří.

Název alba se vztahuje ke stejnojmennému hotelu německého města Augsburgu, jehož idea uvést do praxe sociální interakci bořící bariéry a ubytovat pod jednou střechou běžné hosty, umělce a uprchlíky z Blízkého východu nebo Afriky, přišla Bernerovi v době narůstajícího antisemitismu a xenofobního populismu analogická k představě o společnosti stavící nadevše solidaritu s utlačovanými a právo každého na bezpečný a svobodný život.

„Někde to v mnoha ohledech připomíná minulost, kdy nám jistí lidé říkají, kdo je na vině za náš zpackaný život a vedle přistěhovalců za to znovu nevyhnutelně mohou Židé,“ tvrdí Berner a v drsně otevřené skladbě Would You Hide Me? zpívá o tom, za co bychom mu nejraději nafackovali, kdybychom necítili, jak na nás doléhá krutá pravda minulosti. Nebo přítomnosti?

„Vaši přátelé a sousedé se nikde neliší. Když se zhorší časy, promění se v gestapo veřejného dobra a budou potřebovat obětního beránka,“ konstatuje smutně Berner a v závěru nám natvrdo pokládá otázku: jste připraveni ukrýt ohrožené?

Několik skladeb alba souvisí s divadelními muzikály, do kterých Berner hudebně přispěl. Obrození hrobníků z Uzdy (Revival of the Uzda Gravediggers) je fantazijní koláží kanadské režisérky Jenny Romaine umístěnou do dění běloruského městečka Uzda, kde vedle sebe leží dva hřbitovy: židovský a muslimský. Do připomínky, že nevyhnutelnost islamofobie a antisemitismu je nebezpečná chiméra, potřebovala režisérka píseň o medvědech. V nedalekém městě Smarhoň totiž do konce 19. století prosperovala legendární akademie profesionálních cvičitelů medvědů, učících zvířata běžným lidským dovednostem. Vycházeli z unikátní tradice rumunských ursari, romských medvědářů putujících po vesnicích Balkánu za doprovodu cirkusácky laděné hudby. Ursari získali od vrchnosti mnoho privilegií, ze dna společenské hierarchie se ale stejně nikdy nedostali.

Podle Bernera ani tamní židovská komunita, takže skladbu  What Kind of Bear Am I? převrátil do grotesky: medvěd v ní sežere pána, samozřejmě s vidličkou a nožem, tak byl přece vychován, přebarví se, ostříhá a stane se hostinským, který si občas rád zatančí a hostům tvrdí, že je medvěd. „Takhle nějak společnost přemýšlela o Romech a Židech, napůl lidech, napůl zvířatech,“ vysvětlil Brener nutkání provokovat.

I další představení – The Trombonik Returns to New Chelm – zasadil Brener s kanadským dramatikem TJ Dawe do provokativního kontextu, nicméně přenesl do současného Vancouveru. Chełm je sice skutečné historické město ve východním Polsku, kde před 2. světovou válkou existovala silná židovská komunita, v židovských lidových legendách ale zároveň mýtickým městem, kde žijí jen samí blázni přesvědčení o vlastní moudrosti a potřebě nechat v případě dobrého nápadu rozum stranou.

Jak židovský Chelm vznikl? Jednoduše: Bůh jednoho dne poslal anděla s pytlem bláznů na zem, aby je rovnoměrně rozdělil po celém světě, jenomže anděl zakopl a obsah se vysypal... do Chelmu. Takže když sluha ze synagogy zestárnul, nemohl už obcházet město a klepat lidem na okenice, aby přišli na ranní modlitby, rada starších Chelmu problém vyřešila po svém: sluha může zůstat doma a lidé mu okenice donesou. Moudře se také v Chelmu pokoušeli osvětlit radnici postavenou bez oken: stačilo by prý nachytat sluneční světlo do pytlů. Zkrátka město pošetilých bláznů a příběhy náležící mezi nejznámější lidové tradice Židů východní Evropy.

A také inspirační voda na Bernerův hudební mlýn. Třeba v humorné skladbě o tom, proč vlastně nevzít miliardářům peníze a utratit je podle svého.

Závěr alba patří světoznámé partyzánské písni Zog Nit Keyn Moi s textem polského židovského básníka Hirshe Glicka, inspirovaného povstáním ve varšavském ghettu. „Jen jsem chtěl připomenout, jak absurdní by dnes Glickovi přišla debata o nutnosti odmítat fašismus,“ vysvětlil výběr skladby Berner.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Nenechte si ujít kouzlo staré Číny s Hankou Maciuchovou

Ondřej Kepka, režisér a moderátor

Ondřej Kepka

Tajný deník čínské císařovny

Koupit

Románové zpracování životního příběh císařovny vdovy Cch'-si, která se jako mladá dívka Jehonala stala konkubínou císaře a díky mimořádné inteligenci, intrikám i krutosti dokázala postupně vystoupat na vrchol a na půlstoletí se stát faktickou vládkyní Číny.