Hledání nestrannosti

Je to jednoduché. Hledáte klub, který je se svými fanoušky provázán pupeční šňůrou věrnosti? Zajeďte si na Bazaly a opěvujte nápady diváckých tribun a kolony autobusů při zápasech venku. Hledáte rozbité ploty na stadiónech? Zajeďte si tam, kde hrál Baník, a kde kamery zabíraly detaily typického a v rozhlase nepublikovatelného skandování. Hledáte bouřlivou atmosféru fotbalového nadšení? Pak pochodíte zase na Bazalech.

Je to skutečně velmi jednoduché. A zvláštní. Když kdysi Baník získal tři body, překvapivě vyhrál. Sparta získala tři body a dokázala tím své schopnosti. V tom je jakýsi rozdíl, ne? Televizní záběry jsou plné detailů na podsaditého nešťastníka, který přijel z Ostravy do Zlína a bránil se policistům. Ostrava je narychlo zbavována nálepky "originální fanoušci" na "staří známí fanoušci". Trenéři Sparty přikyvují spolu s komentátory myšlenkám na zcela logické dobytí fotbalového trůnu a hráč Matušovič je smělým střihem konfrontován s polemikou o diváckém násilí. Viník je odhalen, Baníku pykej!

Nevím, čím to je. Buďto Ostravu ostatní příliš neberou do spontánní fotbalové rodiny anebo se jí bojí. Třeba je to jakýsi podivný strach a respekt z konce světa, kde podle většinového mínění udělaly saze a mour s historií své.

Sám nejsem vůbec žádným fotbalovým fandou. Ale tak jako mně vadí, když u předpovědi počasí slyším, že i zítřek bude tak krásný jako dnešek (a to jenom proto, že u nás sice pršelo, ale v Praze bylo hezky), tak bobtnám při rádoby sportovních pseudoanalýzách možností fotbalových mančaftů. Přiznám se, že je mi docela jedno, kdo bude nakonec ověnčen vavříny, ale stejný metr by měl platit pro všechny. Ať už fandí komukoliv a ať už bydlí kdekoliv.

Ostravský fanda je dobrý, když se Česká republika chlubí svým klubovým nadšením, ale stejně tak je dobrý, když je někde trochu dusno a je třeba natočit reportáž o hooligans... Nechci se zastávat "bazalské vřavy", ale byl bych rád, kdybychom v novinách naráželi na poněkud méně zaujaté články...