Ideál ideálního idolu

Zpívat jako Aneta, oblizovat se jako Sámer, překvapovat suverenitou jako Savka, držet tenisovou raketu jako Maria Šarapovová, dívat se do dálky jako Brad Pitt a přitom vypadat co nejvíce jako Baroš. Tato poněkud morbidní směsice dokazuje, jak chaoticky může svět uctívaných idolů vypadat. Jenže opak bývá pravdou. Kdo by si byl všimnul Juliána před rokem, když procházel třeba kolem autobusového nádraží. Kdo by při poslechu Anetiny amatérské nahrávky pomyslel na profesionální cédéčko. A majitelé liverpoolských fotbalových obličejů rovněž nepředpokládali Barošománii. Za vším hledejte sílu davu. A hlavně emocí. Pak už stačí špetka kumštu a schopností a blahoslavení v podobě podpisů v památníku či pod levým okem na obličeji je otázkou několika hodin.

Všiml jsem si jednoho seznamovacího inzerátu v novinách. 17letá blonďatá ďáblice hledá jakéhokoliv kluka, který aspoň trochu vypadá jako Milan Baroš. Zn. Spěchá nebo to nevydržím.

Idoly se mění do značné míry v režii médií. Kampaň kolem volby superstar dokázala, jak se dá ždímat a ždímat a ždímat. Klobouk dolů před jednoduchým projektem, který pobláznil nejen fanynky a fanoušky, ale také sponzory a ceny reklamních spotů. Konec minulého týdne ovšem v Ostravě naznačil, že vlna opadá. ČEZ Aréna během koncertu tak plná nebyla a beatlesovské ryčení už nemělo ty obrátky jako před měsícem nebo dvěma.

Vzpomeňme na modly typu Kelly Family nebo Lunetic. Vzpomeňme na jágrománii. Inu spirály popularity existují a novodobí bohové jsou jejich součástí. Jedinou nekonečnou výjimkou je samozřejmě Karel Gott.

Pamatuji si na anketu, kterou jsem nedávno točil mezi teenagery. Na otázku, kdo je tvým idolem, odpověděla jedna sličná adolescentka mezerou mezi rovnátky a žvýkačkou: Přece Jan Hus. Byl mužný a bojoval za svou pravdu...!

Tak se v tom vyznejte...