Investice k nezaplacení

Rehabilitační ústav v Hrabyni určitě nepatří k zařízením, která by člověk sám o své vůli vyhledával. Nicméně jde o zařízení, které má dobrý zvuk a které, jak jsem se přesvědčil, má taky lidem, kteří to potřebují, co nabídnout. Při návštěvě si uvědomíte, jak je to s penězi relativní. Ústav získal dotace ve výši nějakých 26 miliónů korun. Pro některou nemocnici by to až tak závratná suma nebyla. Možná na jeden, dva přístroje, a možná ani to ne. Přijde na to, o co by šlo. Zkrátka v nemocnicích se v dotacích mnohdy točí jiné částky. V Hrabyni je to suma velmi významná, tam za to pořídili přes sto přístrojů. Pravda, od těch nejdrobnějších, přes vozíky až po suchou masážní vanu nebo zdvíhací zařízení pro imobilní. Šest miliónů korun stálo zařízení pro intenzivní pohybovou terapii, Lokomat se to jmenuje.Tento přístroj je první svého druhu v kraji a řeknu vám, stojí za to. Dokáže člověka postavit na nohy. Doslova. Fyzicky i psychicky. Lokomat, který má několik částí, řídí počítač. Člověk je zavěšený do popruhů, na sobě má roboticky řízené ortézy, které vedou jeho nohy při chůzi. Pod ním je pohyblivý chodník. Byl jsem u toho, když tam cvičil chůzi muž po mozkové mrtvici. Řekl mi, že díky přístroji má opět šanci, opět začal cítit chůzi a tak má elán se rvát, protože ví, že může chodit. Odborníci, kteří s přístrojem umí i přístroj samotný, mu zase dali naději. A je skutečně velmi pravděpodobné, že opravdu opět chodit bude. Lokomat samozřejmě není všelék a nepomůže všem. Ani ho každý nemůže využívat. Ale na druhé straně bude řada těch, které na nohy zase postaví. V tomto případě pak podle mého nejde o to, kolik přístroj stál a kolik činila dotace. V tomto případě jde prostě o investici k nezaplacení.