Ivana Šuláková: Černá sanitka

Když se řekne žlutá, vybaví se mi asi nejčastěji slunce, jako životodárný symbol energie a tepla. Zelená je u mne zase úzce spojená s příchodem jara. Kaštanová hnědá je moje barva podzimu a za nevinnou bílou vidím svatební šaty, i když si o nevinnosti nevěsty s těhotenským bříškem můžu myslet své.

Zjistila jsem ale, že stejně, jako svět svateb začíná ovládat růžová, modrá či fialová, móda přichází i tam, kde byste ji asi nečekali - do zdravotnictví.

Už od dětství si pamatuji, že když někde zastavilo bílé auto s červeným křížkem na kapotě, znamenalo to, že někde poblíž záchranáři bojují o lidský život či zdraví. Zvědavě jsem tehdy opodál přihlížela, jak zdravotníci z útrob sanitky loví všelijaké přístroje, případně lehátko a někdy i nakládají pacienta, aby ho odvezli do nemocnice.

Úplně jiný pocit jsem ale měla, když před naším vchodem zastavila černá sanitka. Už z její barvy jsem dobře věděla, že v tomto případě nejde o záchranu života ale o situaci, při které v rodině panuje veliký smutek.

Možná právě proto mě tolik překvapila čerstvá novinka Lékařské pohotovostní služby ostravské nemocnice. Od tohoto týdne mají tamní lékaři k dispozici úplně novou sanitku. Je vybavena všemi obvyklými pomůckami potřebnými k záchraně života a přesto je v něčem zásadně jiná - je černá! Ano, skutečně, záchranáři v Ostravě teď jezdí černou sanitkou.

Možná vám přijdu trochu staromódní, ale já v případě potřeby před mým domem raději uvidím onu klasickou bílou sanitku, případně hodně rozšířenou žlutou, s červeným křížkem na dveřích. Černá ve mně prostě evokuje příběh se špatným koncem.

Proti módě nic nemám, ale příliš jí nepodléhám s vědomím, že je pro lidi bez fantazie. Autor nápadu s černou sanitkou měl ale na můj vkus fantazie až příliš mnoho!