Ivana Šuláková: Když jde o zdraví a život

Nouzová tlačítka mám spojena hlavně s různým typem zabezpečení veřejných i soukromých budov. Obvykle slouží k tomu, aby se jimi vlastník v případě potřeby co nejrychleji spojil s bezpečnostní firmou, která jeho majetek chrání. Některá města také v posledních letech zavedla podobné signalizační zařízení propojené s pracovištěm strážníků pro seniory. Mají je chránit před zloději, agresory a pomoci také v případě ohrožení zdraví a života. To všechno mi připadá logické, užitečné a obecně prospěšné.

Když jsem se ale dozvěděla, že v kraji přibyla další nemocnice, která podobná nouzová tlačítka zavedla i pro své zdravotní sestry, položila jsem si otázku: "A kdo nakonec ochrání naše ochránce?". Práci zdravotníků považuji za nesmírně obtížnou a zodpovědnou. Fakt, že se stávají terčem agresivních útočníků v okamžicích, kdy zachraňují naše zdraví a životy, je děsivý. Čísla hovoří za vše - například v třinecké nemocnici místní zdravotníci nouzové tlačítko za pouhý jediný měsíc použili 22 krát!

A tak si říkám, že pokud trend nárůstu útoků různých agresorů bude pokračovat i nadále, pravděpodobně se brzy nouzových tlačítek dočkají i další profese: řidiči v hromadné dopravě, učitelé, prodavači v obchodech, průvodčí, a třeba i naši redaktoři... Nakonec je budeme mít na klopě úplně všichni, stejně, jako u sebe nosíme mobilní telefony, různé čipové karty, tablety a další moderní elektronická zařízení. Troufám si říci, že nouzové tlačítko možná bude nezbytnou součástí takzvané "kápézetky", alias krabičky poslední záchrany třetího tisíciletí.