Ivana Šuláková: Kocourkov
Taky máte někdy pocit, že je svět postavený na hlavu? Že jsou věci přesně naopak, než být mají a že odporují logice. Posledním příkladem může být souvislost se státním příspěvkem na bydlení. Nezasahuje už jen do provozu ubytoven ale i do přidělování obecních bytů, třeba v Opavě.
Bydlení v obecním bytě bývalo ještě před pár lety takovou malou výhrou. Finančně docela dostupné, s majitelem, o kterém jste věděli, že vás ze dne na den nevyhodí na ulici, pokud platíte včas a netropíte výtržnosti.
Jenomže, většina měst se pak začala svých bytů zbavovat a nechala si jen nezbytné minimum pro ty, kteří si klasický komerční nájem dovolit nemohou. Například v Opavě už léta funguje pořadníkový systém s jasnými a přehlednými pravidly. Ta se teď ale budou muset změnit. Proč?
Opavský magistrát se ke zpřísnění pravidel pro žádosti o městský byt i sestavování pořadníku uchýlí kvůli sociálním dávkám. Úřad práce je zvýšil, a tak jsou ti, kteří je dostávají, paradoxně ve výhodě oproti těm, kteří je nepobírají.
Zájemci o městské byty bez sociálních dávek jsou v nevýhodě, nemohou nabídnout vysoké nájemné a tím pádem nemají na obecní byt nárok. I když Úřad práce takové důsledky svého postupu odmítá, vedení opavské radnice je přesvědčeno, že všichni musí mít stejnou šanci. A s tím nelze nesouhlasit.
Kladu si ale otázku, jak je vůbec možné, že lidé, kteří skončí ve státním záchytném sociálním systému, mají nakonec více peněz než ti, kteří z veřejné pokladny finance neujídají, pracují, ale prostě vydělávají málo a jen taktak svou rodinu uživí. Jak se vůbec může stát, že se lidé kvůli státní podpoře jiných, dostanou až na samý chvost bytových pořadníků?
Jestli je něco v této zemi postavené na hlavu, tak toto je určitě jeden ze zářných příkladů. Je tedy třeba ocenit, že opavští úředníci nechtějí, aby se jejich město stalo Kocourkovem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.