Ivana Šuláková: Konec čmoudilů

Možná se konečně dopracujeme k tomu, že čmoudilové v Česku vyhynou. Ne, nemluvím o žádném nebezpečném zvířecím druhu. Mluvím o lidech, kteří se naopak chovají mnohem hůř, než zvířata. Ta by si totiž záměrně neotravovala prostředí, ve kterém žijí. Dělají to ale mnozí majitelé domů, kteří v kotlích spalují odpady. Šetří tím možná vlastní kapsu, ale rozhodně ne ovzduší, které všichni dýcháme.

Čmoudilům patrně definitivně odzvoní proto, že úředníci mají získat pravomoc přijít k nám domů a zkontrolovat, jestli nespalujeme odpady. Novelu zákona o ochraně ovzduší tento týden podpořila Sněmovna, chybí ještě souhlas Senátu a podpis prezidenta. Budou-li všichni pro, úředníci v případě podezření přímo ve vašem domě zkontrolují, co spalujete. Zatím totiž naše soukromí kvůli tomu narušit nemohli.

Nedotknutelnost bydlení je právě oním bodem, který mezi poslanci vyvolal velkou diskuzi. De facto nás totiž takto politici připraví o část významných občanských práv. Jenomže, já, která žiji léta v silně znečištěném prostředí Ostravska, mám jiný pohled na věc. Nesouhlasím ani s opozičním výrokem, že někdo, kdo topí, čím nemá, není společensky nebezpečný. Vždyť nás takový čmoudil systematicky ohrožuje na životě!

Ano, už teď je mi jasné, že si různými udáními budou někteří vyřizovat sousedské spory. Možná i já se něčeho podobného dočkám. No a co? Úředník mi zkontroluje ve sklepě kotel, nezjistí nic závadného, já ho vyprovodím a rozloučím se. Nějaké udání mi bude opravdu lhostejné. Zato se ale těším na to, jak alespoň v mé ulici ubude dýmících komínů i lidí, kteří čekají na setmění, aby byly jejich prohřešky méně vidět.