Ivana Šuláková: Kouzlo turistiky

Když jsem se před pár týdny probírala na půdě starými krabicemi z dětství a mládí, objevila jsem poklady dávno zapomenuté. Patřily k časům, na které vzpomínám ráda, protože to bylo období bezstarostné, plné chuti podnikat blázniviny všeho druhu a hlavně období, kdy jsem byla na horách jako doma. Vyrážela jsem do Beskyd i Jeseníků kdykoliv jsem měla čas.

Z těch časů mi v papírových krabicích zbylo už jen několik cancáků, hromada turistických relikvií, stará celta, jedny notně prošlapané pohorky a ještě něco - vzpomínky, včetně těch spojených s turistickou chatou na Javorovém.

Na severní úbočí tohoto beskydského vrcholu jsem jako dítě a posléze teenager s partou kamarádů šlapala nepočítaně - ve dne, v noci, za slunečného počasí i za deště. Co je ale zvláštní, nepamatuji se, že bych v ní někdy přenocovala. Zato znám důvěrně její okolí, mimo jiné proto, že jsem v něm strávila pár nocí pod širákem. Ještě i dneska cítím neopakovatelnou vůni táboráku a připálených špekáčků, v nohách slastnou únavu po pořádné túře a v uších mi zní brnkání kytary i písničky, jejichž text mi připomínají ohmatané stránky jednoho ze starých cancáků z krabice na půdě.

Že jste taky trochu zavzpomínali? A možná jsem vás dokonce tímto krátkým výletem do minulosti inspirovala k nějakému nedělnímu výletu právě na Javorový. Třeba se tam potkáme. Pravda, už na sobě určitě nebudu mít starý vojenský batoh, maskáčovou bundu ani prošlapané pohorky. Funkční outdoorové oblečení má prostě své neoddiskutovatelné výhody, stejně jako trekové hole a boty.

Chata na Javorovém ale zůstává na svém místě a kabát nemění. A pokud jste ve věku či stavu, kdy si na výšlap po svých netroufnete, nezapomeňte, že na Javorový můžete vyjet i lanovkou z Oldřichovic.

Hezkou neděli vám přeje Ivana Šuláková.