Ivana Šuláková: Mrtvá města

Moravskoslezský kraj je zhruba o dva a půl tisíce chudší. Ne, nemluvím o penězích, navíc by šlo prakticky o směšnou sumu. Řeč je o lidech, kterých přesně tolik ubylo jen za první pololetí letošního roku. Fakt, že se narodilo méně dětí, asi nikoho nepřekvapuje, doba mateřství příliš nepřeje a mladé páry se do něj proto příliš nehrnou. Zato se ale hrnou z našeho kraje pryč.

Za prvních šest měsíců letošního roku odešlo hledat své štěstí jinam skoro šestnáct set lidí. Takové číslo totiž uvádějí statistici. Má ale jeden zádrhel - vychází pouze z oficiálních údajů, tedy ze záznamů o změně trvalého bydliště. Víte ale, kolik lidí ze severní Moravy a Slezska odešlo do jiných měst, kde žijí a pracují a v občanském průkaze jim přitom zůstává původní adresa? Neví to asi nikdo, je to prakticky nezjistitelný údaj, ale je jich opravdu hodně. Troufám si také tvrdit, že toto číslo možná vícekrát převýší onen zmiňovaný statistiky podchycený údaj.

Důvod, proč tomu tak je, je nasnadě: málo práce, nízké mzdy, žádná vidina perspektivní budoucnosti, špinavý vzduch... Důvodů je určitě mnohem více a stávají se pravidelně předmětem různých výzkumů a anket.

Jestliže jste se tedy při první zmínce o vylidňování našeho regionu nevylekali, teď byste možná už měli. Pokud se totiž u nás zásadně nezmění podmínky k životu, může se stát, že třeba za pár let budeme procházet ulicemi skoro mrtvých měst. V budoucnu u nás bude určitě hodně místa k bydlení ale žádní zájemci o ně.

Už nás nebude rušit v noci ze spaní pláč mimina od sousedů, hádky manželů v přízemí, opilecký ruch z hospody odnaproti, sekačky na trávu po nedělním obědě, ani popeláři, kteří brzy ráno mlátí kontejnery na odpad.

No, možná, že bych takové ticho na 14 dnů brala jako relax, ale navěky rozhodně ne. I přesto, že mám ráda žánr science-fiction, taková představa budoucnosti se mi vůbec nezamlouvá. Od této fikce je totiž k realitě opravdu jen malý kousek.