Ivana Šuláková: Nohavicova podobizna

8. červen 2013
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Známý ostravský písničkář Jaromír Nohavica včera oslavil kulatiny. V Česku snad neexistuje jediné masové médium, které by tomu nevěnovalo aspoň špetku prostoru. Jeho fanoušci mu v Ostravě připravili jedinečný dárek - obří podobiznu. Usoudit z toho můžeme jediné - tento čerstvý šedesátník má své posluchače opravdu všude.

Prostě mi to nedá. Ač jsem si řekla, že se nebudu mediálně přiživovat na všech těch ovacích, které česká média směřují k oslavenci Jaromíru Nohavicovi, můj vnitřní boj se sebou sama jsem prohrála.

Jaromír Nohavica mě totiž provází už hodně dlouho. Tedy, přesněji řečeno, jeho písničky mě provázejí už od doby teenagerovských let. Tehdy jsme je se spolužáky hráli a zpívali tajně v parku, protože Nohavica, coby známý odpůrce režimu, patřil k zakázaným autorům. Ostatně, tehdy jich bývalo více.

Nohavica je ale jeden z mála, který ani po těch třiceti letech nevyčpěl. Řada folkařů léty postupně odpadla, jako by se změnou politického režimu ztratila smysl své existence, svou invenci, náměty ale také posluchače a fanoušky.

O něčem podobném nemůže být v případě Jaromíra Nohavici vůbec řeč. Naopak, má jich stále více. Koncerty, beznadějně vyprodané pouhou hodinu poté, co se do oběhu dostanou vstupenky, jsou toho důkazem.

Jeho cédéčka jdou na dračku, jeho písničky hrají snad všechna česká rádia a co víc, části brilantních Nohavicových textů putují od člověka k člověku a natrvalo už zakořenily v našem všednodenním slovníku.

Vzpomínám si, jak jsem se jednomu cizinci snažila jednoduše popsat Ostravsko, jako zcela výjimečný a zvláštní kraj. Věřte mi ale, že do angličtiny se Nohavicův "region rázovity" překládá opravdu obtížně, ale v tomto pojmenování je skutečně všechno, úplně všechno.

Ale za jeden z mnoha počinů jsem tomuto písničkáři obzvláště vděčná. Mám zato, že v mnohých Ostravácích pomohl najít to, o čem ani netušili, že mají - patriotismus - hrdost na místo, odkud pocházejí, se všemi jeho krásami i negativy.

Nevím, jak tomu je u vás, ale v jeho písničkách mají i ona negativa a ošklivosti tohoto kraje své kouzlo a jedinečnost. I já se díky Jarkovi Nohavicovi nestydím za to, že mě v Čechách nazývají kratkym zobakem, že mi servírka v Matičce Praze namísto objednané sodovky přinese sifon a prodavačka v obchodě s punčochami nechápe, nač potřebuji štrample.

Tak tedy, díky Jarku a těším se na vaše další úžasné písničky!

autor: š.iva
Spustit audio