Ivana Šuláková: Památky na spadnutí
Česko patří k zemím, které se mohou chlubit řadou památek, hlavně těch, které v dávné minulosti stvořila lidská ruka. Problémem ale je, že na jejich údržbu nemá dost peněz, energie a možná taky schopností. A tak památky chátrají. Některé dokonce sešly natolik, že po nich dnes nezůstaly jen hromady kamení a cihel. A to je škoda.
Určitě jste onen zvláštní pocit lítosti už někdy zažili i vy. Přijdete po letech na důvěrně známé místo a zjistíte, že dům, ve kterém jste kdysi bydleli, už nestojí. Nebo že na plácku, kde jste s vrstevníky hrávali vybíjenou, postavili supermarket. A že už také pokáceli starý strom, na kterém jste testovali své první lezecké pokusy.
Místa vašeho dětství a mládí proměnila lidská ruka i čas. Někdy to je k lepšímu, jindy k horšímu. V případě historických památek by ale jejich stvořitelé při pohledu na jim známá místa zaplakali.
Mnohé jsou totiž v ruinách, anebo k nim mají hodně nakročeno. Příkladem může být zámek v Dívčím Hradu na Bruntálsku, jehož střecha je téměř zničená a rozpadají se opěrné zdi.
Vlastníkem je stát a nutno podotknout, že se jako majitel vůbec nechová. Namísto toho, aby se postaral o alespoň nejnutnější opravy, dopracoval se za dlouhá léta jen k tomu, že zámek bude nově namísto ministerstva zdravotnictví spravovat jiná státní instituce s honosným názvem Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
A další příklad, tentokrát z Ostravy - bývalá městská jatka. Komunální politici před lety svěřili jejich opravu do rukou firmy, která měla jediný zájem - postavit v centru krajského města hobby market.
Historická stavba ji ale nezajímala a zchátrala úplně a město doposud nenašlo účinný nástroj k její záchraně. Jediné, k čemu se dopracovalo, je potvrzení ministerstva kultury, že celý objekt bývalých městských jatek v Ostravě je opravdu kulturní památkou.
I v tomto případě na můj vkus úřední šiml řehtá ostošest.
Nejsem politik, ale mám vlastní rozum a ten mě nutí klást otázky: Proč v tak mimořádných případech neumějí politici, respektive úředníci, účinně zasáhnout? Proč to jinde ve světě jde a u nás ne? Využíváme opravdu všech nástrojů k tomu, abychom zachránili cennosti, které nám naši předkové odkázali?
Bohužel není nikdo, kdo by mi odpověděl. A tak se obávám, že onen zvláštní pocit lítosti nad definitivní ztrátou něčeho, co tvoří naše kořeny, budu prožívat mnohem častěji, než je nezbytně nutné.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
