Ivana Šuláková: Válka v reálu

Je to už 66 let, kdy se na trase mezi Opavou a Ostravou odehrály jedny z nejtěžších válečných bojů. Strategicky důležité území Ostravy s jeho průmyslovým a surovinovým potenciálem bylo pro Německo životně důležité, a tak tehdejší osvobozovací boje vstoupily do dějin pod názvem Ostravsko-opavská operace. Slezská metropole se dočkala svobody 22. dubna 1945. Z válečného tažení vyšla sice svobodná ale zdecimovaná, zničená, polorozbořená. Dobové fotografie ještě i dnes velmi reálně přibližují dobu, kdy byla Opava pod plnou palbou zbraní všeho druhu. A nejen fotografie. Jsou to i takřka denní nálezy munice z té doby. Je docela pochopitelné, že například při stavbě nové silnice 1/11 nacházejí stavbaři v zemi desítky ba stovky pozůstatků válečných dob. Dostávají se totiž do míst a vrstev, kam za oněch desítek let lidská ruka, či spíše pracovní stroje a nástroje, nedorazily. To se ovšem vůbec nedá říci o samotném centru Opavy. Proto i mě, rodilou Opavačku znalou místních poměrů, zarazila včerejší zpráva o tom, že přímo v centru města likvidovali pyrotechnici nevybuchlou leteckou pumu. Našli ji dělníci, když kutali v zemi hned vedle jednoho z místních obytných domů. A tak jsem si uvědomila, jak strašně málo chybělo, aby i teď mohla do statistik přibýt další oběť války. Paradoxně to mohl být člověk, který bezesporu v době bojů o Opavu ještě ani neběhal po světě. Přiznejme si, válečná historie v podobě učebnicového textu je pro mnohé dnešní školáky až příliš vzdálená. V reálu je ovšem někdy až příliš, příliš blízká.