Ivana Šuláková: Velký pátek

Pokud byste dneska vyrazili do sousedního Německa či Polska za zábavou, asi byste byli velmi zklamaní. Ve většině německých spolkových zemí totiž platí na Velký pátek, podobně jako v Den národního smutku, zákaz pořádání tanečních slavností a sportovních akcí. Poláci jsou na tom podobně, jen na to nemají zákon, ale ze zvyku je ani nenapadne, aby na Velký pátek někde juchali večer u vínka či v ochozech stadionů. A u nás?

U nás většina lidí jen závidí například Němcům, Australanům, Britům či části Rakušanů, kteří dnes nemusejí do práce. Ještě že máme den volna alespoň na Velikonoční pondělí! Musíme si nutně přiznat, že podstatná část naší české, moravské a slezské populace vnímá Velikonoce jen jako příležitost zkrátit si běžný pracovní týden. Že jde především o nejvýznamnější křesťanský svátek oslavující zmrtvýchvstání Ježíše Krista řada lidí buď neví, vědět nechce nebo ví a je jí to úplně jedno.

Zato o to nadšeněji tito nepoučení lidé nakupují čokoládová vajíčka, zdobí byt plastovými kuřátky či umělými větvičkami jívy, juchají při pondělním polévání plejádou voňavek či se opíjejí do němoty při putování od jedné ženské sukně k druhé. Že právě vy takové Velikonoce neznáte? Buďte rádi!

Je pochopitelné, že ne každý obyvatel našeho kraje musí být nutně křesťanem, chodit do kostela a modlit se. Může si ovšem i přesto Velikonoc užít smysluplně a dosyta, třeba na horské túře či posezením s rodinou a přáteli. A vůbec k tomu nepotřebuje stupidní plastikové ozdoby, plnou láhev špiritusu nebo větvičku jalovce někde narychlo ulomenou v sousedním parku.