Jako malé děti

Představte si jedno velké hřiště a na něm několik povykujících lidiček - všichni usilují o jednu společnou hračku. Zatím ji nemají. Dosavadnímu vlastníkovi už není k ničemu a chce ji někomu z nich prodat. O budoucím nabyvateli má jasno - získá ji ten, kdo za ni dá víc, kdo ji při první hře nezničí a kdo se o ni bude dobře starat. Jeden zájemce z davu má ale s majitelem staré nevyřízené účty - ten musí jít z kola ven. Už ví, že hračku nedostane. Začíná se zlobit a připravuje pomstu. Schová od hračky klíček. Bez něj se nedá strojek natáhnout a nepojede. Když ne já, tak nikdo, myslí si asi v tom okamžiku.

Máte pocit, že sledujete příběh z nedalekého dětského hřiště? Omyl! Tento příběh se odehrává úplně jinde. Hřištěm je Ostrava, hračkou ocelářská společnost Vítkovice Steel, jejím stávajícím majitelem je stát a odvrženým zájemcem společnost Mittal Steel. Celé hře přihlíží dalších 8 zájemců. Mittalové se zlobí, chtěli vítkovickou ocelárnu jen pro sebe - tak krásně by se jim hodila do celé sbírky jejich hraček z celého světa! Vymyslí odvetu - schovají klíček od hračky! Lépe řečeno - zastaví ocelárnám dodávky surového železa. Pomsta je dokonána - Vítkovice Steel ztratí na prodejní ceně a schovaný klíček se možná bude hodit i někde jinde!

I tak by se dal převyprávět příběh, který se už několik dnů téměř pravidelně objevuje na stránkách všech novin, v rozhlase i v televizi. Jen jeho důsledky mohou být daleko vážnější něž obyčejná dětská hra. V ohrožení je totiž práce pro stovky lidí. Nezaměstnaností postižený region teď s napětím očekává, co bude následovat. Škoda, že na to pomyslné hřiště s rozhádanými lidičkami nemůže vběhnout nějaký svalnatý tatík a jednoduše naplácat trucujícímu nevychovanci na zadek. Možná by byl celý problém vyřešen!