Jarní zmatky

Tento začátek jara zdá se být poněkud nešťastným, řekl by klasik. A měl by pravdu. Zdá se to být všechno trochu nepovedené. Co jiného jsme po té nic neříkající zimě a poslední teplotní provokaci v podobě dvaceti stupňů měli udělat jiného, než poschovávat doma zimní bundy a urychleně zakoupit světle béžové semišové mokasíny. Taky auto přezout do letního, na chatě pustit kohout naplno, mrznout už přece nebude. Doma nakrmit už dávno nespící želvu a pak se vydat do některého z hypermarketů nabízejících akční slevy. Vše potřebné pro váš jarní úklid.

Ale to jsme se tedy spletli. Asi jsme zapomněli na vše dobré, co jsme se ve škole naučili. Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem. Kdepak, včerejší probuzení nebylo plné radostného ptačího zpěvu, ale nepříjemného skřípění škrabky na sníh v rukou obětavého souseda. Mnozí ale uklízet včas nestihli a tak se zase projednou chodilo tam pozdě do práce, tam k zubaři a někde to museli vzdát úplně. A na cestách šlo zase přinejmenším o nervy a o zdraví.

Dnes to asi nebude ještě o moc lepší. Uvidíme, co zítra. A jediné, co navzdory právě začínajícímu jaru můžeme udělat, je přizpůsobit se situaci. Alespoň si tak prověříme své zhýčkané a poněkud zakrnělé adaptační schopnosti. Jedna jistota nám ale zbývá. Tak jako se ještě nestalo, že by noc nevystřídal den, tak i jedno roční období vždy střídá druhé. Akorát jsou i díky nám samotným kolem toho někdy trochu zmatky.