Je důvod k optimismu?

Vít Bárta se zřejmě stal rekordmanem, ministrem, který v neuvěřitelně krátkém čase naštval rekordní počet lidí. Pokud to tak zůstane a nic se nebude dít dál, jde opravdu o katastrofu, jak o ní mluví představitelé těch obcí. Pokud ale půjde o zlomový bod, který povede k řešení bolavých míst naší dopravní sítě, může se jednat i o příznačné světlo na konci tunelu.

Nový ministr mluví stejně jako jeho předchůdci o dopravních superkoncepcích. Výzva je takový - narůstající osobní doprava se přetlačuje s přibývajícími kamiony, o chodcích, cyklistech, případně nebohých zvířatech ani nemluvě. To zatěžuje lidské zdraví i pokladnu, protože cesty nejsou na takovou zátěž stavěné. O železnici, jako řešení této bolesti se teoretizuje desetiletí, děje se ale pravý opak. Na koleje se zkrátka zboží nikomu dostat zatím nepodařilo. Dopravci nechtějí ztrácet čas ani peníze, poslat přes republiku kamion je tedy zřejmě stále ještě rychlejší a levnější a stát opravuje a staví a to pořád dokola. Nové pojetí dopravy v naší zemi se prý bude připravovat rok. Vít Bárta se evidentně nebojí dělat rozhodnutí, ze který lidem zůstává rozum stát. Je možné bouřit se, nadávat, ale i držet palce, aby šlo konečně o vizionáře, schopného přehodit výhybku ze zaběhaných kolejí. Bude to každopádně napínavé.