Ježíšek v supermarketu

Dárky nosí Ježíšek, ale asi je kupuje v supermarketu. Tak nějak by se asi dal shrnout přístup mého tříletého synovce k Vánocům. Jeho rodiče mu pochopitelně stále dopřávají víru v nadpřirozeného tvora, který přesně vystihne hromadou dárků pod stromečkem přání každého dítěte, aby mu udělal co největší radost. Naštěstí je malý Richard stále schopný věřit na zázraky. Jenže něco mu nejde do hlavy. Vždycky, když s maminkou někam jde, cestou zpátky domů doslova prolustruje poštovní schránku. V této době je ještě více než obvykle zavalená letáky ze všech super i hypermarketů, a že jich v Ostravě je. Mnohé z nich mají speciální nabídky vánočních dárků pro kluky a holčičky. Můj synovec si je pečlivě prohlíží a až na mrkací panenky či vybavení pro dětskou kuchyňku chce logicky úplně všechno. Vsadím boty, že kdyby náhodou něco ze svého výběru dostal, bude řešit, že to není vše, jestli náhodou Ježíšek na něco nezapomněl, má po čertech výbornou paměť. A jsem ráda, že s ním Štědrý večer trávit nebudu, protože jeho rodiče to bude stát hodně sil, když nepodlehnou a pořídí dárky jinde. Nějak mi tato na jednu stranu pochopitelná taktika obchodníků, na druhou stranu zákeřný útok na malé konzumenty a hlavně peněženky jejich rodičů nejde pod nos. Když jsem se se svým duševním rozpoložením svěřila kolegyni, dostalo se mi odpovědi nečekané leč možná geniální: "Co blbneš, vždyť na těch letácích si děti vyberou, aby pak mohli Ježíškovi přesně určit co chtějí a ještě mu poradí, kde to pořídí nejlevněji a on logicky ušetří čas a zvládne pořídit dárky opravdu pro všechny."