Jiná cesta

Strohý, prázdný, neosobní, cizí... Takový mi teď připadá prostor mezi Divadlem Jiřího Myrona a katedrálou v centru Ostravy. Před časem z této ulice zmizely stromy. Pravdou je, že jejich kořeny chodník pořádně poznamenaly. Věděla jsem, že půjdou k zemi. Když jsem se o rekonstrukci lokality zajímala, vůbec jsem ale nepochopila, že tam radnice žádné nové nevysází. I když se pár stromečků v okolí objevilo, před kostelem podle mě opravdu chybí. Opusťme centrum a zamiřme do Poruby. Škoda, že se tamní radnice nepochlubila dříve. Mohla možná zachránit i zeleň v moravské části Ostravy. Porubští úředníci totiž našli stavitele, který umí technologii, kterou používají radnice v zahraničí, když opravují chodníky, které ničí kořeny. Prostě kolem nich umístí speciální rošty, které pak nesou povrch chodníku. Lidé chodí po rovném a stromy mohou dalších dvacet, třicet let růst. Rekonstrukce sice vyjde dráž, nakonec se ale vyplatí, protože radnice nemusí platit náhradní výsadbu. V Porubě slibují, že technologii budou využívat častěji. Já ale doufám, že se co nejvíce inspirují i další radnice. Vždycky se totiž vymlouvaly, že stromy kácet musejí, že není jiná cesta. Teď je jasné, že existuje.