Jmelí není jen symbol Vánoc, ale taky čím dál větší hrozba pro stromy

Strom napadený jmelím prohlížíme s přírodovědcem z Ostravské univerzity Lukášem Cholevou|foto:Marta Pilařová, Český rozhlas

„My tady koukáme na lípu, která je poměrně mladá, a je zelená právě od parazitického jmelí. Vypadá to, že ta koruna je tak z padesáti procent napadená, takže odhaduji, že tak do tří až pěti let uschne. S každoročně sušším létem odnímá těm stromům tekutiny a ty umírají,“ představuje odvrácenou stranu jmelí přírodovědec z Ostravské univerzity Lukáš Choleva.

Týká se to kromě lip taky javorů, akátů, topolů, bříz a z ovocných stromů nejvíc jabloní.  Pomáhají ho šířit ptáci, kteří bobule vyzobávají. „Lepivá hmota ulpí na noze nebo peří ptáků, kteří popoletí dál a semeno se přilepí na dřevině,“ vysvětluje Choleba.

Pomoci mají sýkorky

Pomůže změna skladby vysazovaných stromů – na těch s tvrdým dřevem se jmelí neuchytí. Podle přírodovědců taky pomůže, když se do krajiny vrátí více sýkorek. „Sýkora má tendenci spíš to jmelí poškodit než ho šířit dál,“ dodává Choleva.

Na to se teď soustředí v Karviné aktivita s názvem Rádi budky. „Důležité je to pěkně opracovat, odstranit z toho ty hobliny a třísky, ať se nám ptáček o to neporaní,“ říká při výrobě ptačí budky pro sýkorky Jan Firla z karvinského volnočasového střediska Juventus. Od roku 2020 už jich vyrobili čtyři stovky.

Stánek s jmelím na ostravských vánočních trzích|foto:Marta Pilařová, Český rozhlas

Na ostravských vánočních trzích teď prodávají zelené jmelí za čtyřicet a obarvené za 55 korun. A přírodovědci radí, co s ním po svátcích: nejlepší je prý ho spálit nebo vyhodit do popelnice. Na kompostu nebo volně odhozené by si ho ptáci našli a semena rozšířili. Prý jim chutná i to postříbřené nebo pozlacené.