Kamnáři nebo klempíři? Nejsou a nebudou!

11. duben 2006
Zprávy , Zprávy

Učňovské školství je v krizi. Zatímco například gymnázia praskají ve švech, některá učiliště nejsou schopna otevírat tradiční obory. Nejsou totiž zájemci a nedostatek řemeslníků se už začíná vážně projevovat přímo na stavbách. Už brzy se tato situace ještě zhorší, protože se čeká generační propad v prvních ročnících středních škol. Příkladem je Moravskoslezský kraj.

Řemeslo má zlaté dno a zlaté jsou i české ruce. Tyto známé věty jsou v některých případech už jen několika slovy. Severní Morava a Slezsko budou do pěti let potřebovat asi čtyři tisíce zedníků - ve všech ročnících stavebních učilišť je v tuto chvíli jen 1300 žáků.

Logo

Jedna třída zedníků pro Ostravu prostě nestačí, myslí si Jan Štursa - ředitel Střední školy stavební a dřevozpracující. Zedníky to zdaleka nekončí. "Mezi obory, které se nedaří otevírat, patří klempíř, podlahář, sklenář, kupodivu i kamnář, který je vyučován jedině na naší škole v celé republice," upozorňuje ředitel Štursa.

Zatímco kuchaři nebo číšníci patří mezi atraktivní obory, tam, kde na člověka prší, to zajímavé není. A je to škoda, dodává náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje Jaroslava Wenigerová. Nejtěžší je podle ní přesvědčit rodiče, že být dobrým zedníkem je lepší než propadnout na gymnáziu. "Ne každý mladý člověk má na to, aby absolvoval to střední vzdělání s maturitou a dokonce on se v takovém vzdělání trápí."

V celé republice byly v loňském roce prostavěny čtyři miliardy korun. Pouze necelých osm procent v našem kraji, což je žalostně málo, poznamenal ředitel učiliště Jan Štursa. A jsou tady i další následky. Co s učiteli, kteří nemají koho učit? "Pro nás to bude znamenat samozřejmě organizační opatření, které se promítne i do struktury zaměstnanců."

Nástupní plat zhruba 13 tisíc korun a manuální práce zedníka zkrátka nelákají. Jak si s tím poradí stavební firmy přeplněné zakázkami, to je asi nejtěžší otázkou.

autor: mki
Spustit audio