Karvinské moře je majetkem města. Oblíbené lokalitě to má pomoci naplno rozvinout potenciál
Statutární město Karviná odsouhlasilo nákup poddolovaných pozemků s poklesovým jezerem známým jako Karvinské moře. To městu umožní naplno rozvinout potenciál oblíbené rekreační oblasti. Jaké plány s ní Karviná má? Ptali jsme se náměstka karvinského primátora Andrzeje Bizońě (za SOCDEM).
Pane náměstku, jaké jsou vize, co se s karvinským mořem má dít dál?
Naším cílem bylo chránit tuto krajinu s tím, že bychom ji chtěli vrátit občanům. Aby to bylo místo pro odpočinek, relaxaci, možná i rekreaci. Tím, že vznikla vodní plocha, vznikly výborné podmínky pro vodní sporty. A kolem toho jsme chtěli vybudovat mobiliář, který by připomínal pláž nebo okolí nábřeží. A ta vize je taková, abychom z toho učinili opravdu fajn relaxační místo, které by bylo jednoduše přístupné.
Karvinské moře je poklesové jezero v poddolované oblasti na levém břehu řeky Olše v karvinské městské části Darkov. Pětatřicetihektarová vodní plocha vznikla rekultivací poddolovaného území v místě, kde dříve stála obec Darkov, zemědělský dvůr a kudy procházela historická silnice z karvinského Fryštátu do Těšína. Fyzická rekultivace oblasti probíhala od roku 1997 do roku 2009. Následovalo pět let rekultivace biologické, kdy se oblast zatravňovala, zalesňovala a postupně bylo místo zpřístupněno veřejnosti.
Od roku 2019 se Karvinské moře využívá běžně pro plavání. Karviná zvelebuje břehy a vytváří tam rekreační infrastrukturu. A od stejného roku také krajská hygienická stanice měří kvalitu vody.
Čtěte také
Jaká bude letošní letní sezona, co v příštím roce? Jaké plány máte?
Nepůjde jen o letní sezonu, ale o celoroční. Protože sem přicházejí různé zájmové skupiny. V zimě jsou to například otužilci, běžkaři. Takže jde vlastně o celoroční využití. A teď je na nás, jak to všechno pěkně skloubit, aby se všechny ty zájmové skupiny, které tam jsou, včetně rekreantů a relaxantů nějak snášeli.
Po obou stranách máme vybudované vstupy do vody – pro otužilce i pro plavce. Z pravé, zalesněné strany se snažíme, aby tento prostor byl využit rybáři. No a po té levé straně bychom chtěli do budoucna nějaké zázemí, kde by mohla být půjčovna loděk, paddleboardů nebo šlapadel. A chtěl bych, aby to nějakým způsobem mělo režim, aby u těch různých skupin nedocházelo ke kolizím.
Nejbližší budoucnost je, abychom připomněli všem těm návštěvníkům, co tam bylo. To znamená, první fáze je vybudovat síť naučných stezek. Ty by mohly být v třech rozměrech. První by se podívala na historii, druhá by mohla být přírodní...
Je taky asi zapotřebí myslet na dopravní infrastrukturu – parkoviště, směrové ukazatele. U vodní plochy by asi mělo být nějaké občerstvení, servis. Plánujete i něco takového?
Ano, všechno to je v plánu. Zvažuje se i možnost příjezdu turistů vlakem po obnovené trati. Chceme vybudovat nějaké zázemí s lehkým občerstvením. Říkám lehkým, protože nechtěli bychom tam udělat nějaké restaurace.
Jakou mají karvinští inspiraci odjinud? Byli čerpat nápady v Ostravě a okolí, v Polsku. S jakými energetickými zdroji v místě těžby „tradiční suroviny“ počítají? A kolik to všechno bude stát? Zaplatí to Karviná ze svých zdrojů, evropských, nebo soukromých? Poslechněte si v pořadu K věci ČRo Ostrava. Hostem Vladimíra Šmehlíka byl náměstek karvinského primátora Andrzej Bizoń.
Související
-
Karviná koupila pozemky kolem Karvinského moře, umožní to rozvoj lokality
Pozemky kolem karvinského moře patřily firmě Asental a město za ně dá 35 miliónů korun.
-
Heřmanický rybník. Vodní ráj uprostřed průmyslové aglomerace
Heřmanický rybník u Ostravy je důkazem, že příroda si poradí i v centru průmyslové aglomerace. Je to ráj ptáků, kterým nevadí, že vedle je obrovská prohořívající ha...
-
Moravskoslezský kraj jedná o rezervaci zvířat na Bakalových pozemcích u Karviné
Na pozemcích u bývalého dolu Jindřich na Karvinsku by se mohli pást divocí osli nebo krávy. Moravskoslezský kraj totiž plánuje pozemky o velikosti asi 200 hektarů vykoupit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.