Komáří zkušenost
Teplé a deštivé počasí o víkendu do lesů přilákalo řadu houbařů. Jenže podmínky nebyly ideální jen pro praváky, křemenáče anebo kozáky. Když se daří hřibům, daří se i komárům. To je teorie, se kterou přišla Silvie Mikulcová a jak nám prozradí, ověřila si jí na vlastní kůži.
Dvě hodiny v lese, košík plný výstavních kousků a jen na pravém předloktí osmnáct červených fleků. Takový je účet mé sobotní houbařské výpravy, při které jsem se stala terčem masivního komářího útoku. Na chalupu jezdím už od dětství a nikdy se mi nic podobného nestalo, proto s sebou žádné repelenty nevozím. Tentokrát jsem ale fakt zalitovala. Komáři útočili pořád. Ráno, odpoledne, večer. V lese, na zahradě, v domě. V pondělí ráno mi proto nezbylo nic jiného, než se vydat do lékárny a požadovat nějaký ten účinný prostředek proti svědění a obřím otokům. Čekala jsem, že dostanu klasický tekutý pudr a po víkendovém houbaření se symbolicky proměním v nefalšovanou muchomůrku. Lékárnice mě politovala, konstatovala, že je těch štípanců příliš, a proto doporučila jiný velmi účinný preparát. Nebyl zrovna zadarmo a nepomohl. Od nápadu nosit v třicetistupňových vedrech rukavice, abych se ubránila krvavým šrámům na kůži, mě odradila až kolegyně, která mi dala tip na jiné chladivé a hojivé mazání. K dostání je v drogeriích, vyrábí ho značka, kterou znaly už i naše babičky a je sedmkrát levnější než onen zázrak z lékárny. Takže mi můj příběh přinesl ještě jedno poučení kromě toho, že když se daří houbám, mají ideální podmínky i komáři. Uvědomila jsem si, že už dávno vím, že tradiční české značky vyrábějí často opravdu kvalitní výrobky a že je dobré se po nich poohlédnout i v těch nejnižších regálech a přenést se přes to, že obvykle nemají marketingově nejlepší obaly a neslibují superzázraky.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.