Koště na korupci

17. duben 2009
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Nedůvěra v politiku, oslabení ekonomiky, růst nezaměstnanosti. To všechno může mít na svědomí přebujelá korupce. V jednom podhorském městečku se rozhodli, že to nedopustí a začali proti ní bojovat. Do jaké míry jde o vážně míněnou snahu?

0:00
/
0:00

Zlatá brána otevřená, zlatým klíčem odemčená. Kdo do ní vejde, hlava mu sejde, ať je to ten nebo ten, praštíme ho koštětem. Takové varování se v těchto dnech ozývá z radnice "brány Beskyd", tedy z Frýdlantu nad Ostravací. A je kupodivu namířeno do vlastních řad. Padat hlavy úředníkům by měly, nikoli únavou, ale pouze v případech, kdy budou ochotni vzít malou pozornost, nenápadně podstrčenou obálku, všimné, či přímo úplatek. Občan totiž dostal do rukou nové koště - městem zřízenou protikorupční elektronickou schránku.

Nelze se bránit následující myšlence: Buď si chce radnice u občanů tak říkajíc šplhnout a zřízením schránky demonstrovat svou čistotu, nebo je její snaha o vymýcení korupce nefalšovaná, ví o hříšnících ve svých řadách a chce je s pomocí veřejnosti postavit na pranýř. V tom případě ale riskuje ulomení větve, kterou by tím pod sebou podřezala. Lepší munici pro opozici si lze jen těžko představit. Skutečnost je mnohem méně konspirativní - městu doporučila zřízení schránky firma, která úřad zabezpečovala před únikem utajovaných skutečností. Kuriózní je ovšem něco jiného: Město ve funkčnost své korupční mucholapky nevěří! Podle tamního místostarosty se mohli občané dosud obracet i na jiné služby. A beztak se město musí zabývat každým anonymem už nyní. V tom případě můžeme úředníkům popřát jediné - aby nebyli překvapeni.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.