Lindi Ortega: V každé temnotě najdete světlo

27. listopad 2018
Lindi Ortega

Nové album Liberty kanadské country-rockové písničkářky Lindi Ortega je považováno za klenot emocionální upřímnosti. „Vzal jsi mě život a zničil ho, ale já nezemřela, půjdu po tobě a dostane se ti přesně toho, co si zasloužíš,“ zpívá Lindi ve skladbě Comeback Kid, zkratce třech autobiografických příběhů zahrnujících bitvu temnoty se světlem, zoufalství, vzkříšení a triumfální poděkování za život.

Ostře červené kovbojské boty nebyly jediným poznávacím znamením Lindi Ortega. Na koncertech si tvář překrývala ještě síťkou nebo kloboukem se širokým okrajem. Extravagantní image nikdo nezpochybňoval: k její gothic noir country navíc seděla. Pouze nejbližší tušili pravý důvod a kolik traumatického trápení za síťkou zpěvačka s irsko-mexickými kořeny skrývá.  Liberty přesto končí optimisticky: „V každé temnotě najdete světlo, jen je předtím potřeba zabít mnoho démonů.“  Lindi se totiž odhodlala k úlevnému coming outu: odmalička trpí závažnou psychickou poruchou dysmorfofobií, laicky řečeno syndromem pocitu ošklivosti, provázeném těžkými depresemi. „Není to jen, ach, dneska nevypadám dobře, je to mnohem horší a prakticky vám to ničí normální život,“ přiznala Lindi v eseji In the Mirror, a Fractured Reflection.

A co ji k rozhodnutí vyjít po letech s pravdou ven přivedlo? Láska a návrat domů: provdala se za kanadského zpěváka Daniela Huscrofta, dala vale Nashville, opustila nahrávací společnost a odstěhovala se do Calgary, kde prakticky bez koruny v kapse, přemýšlejíc o konci kariéry, našla sílu přijít s koncepční kolekcí skladeb coby poselstvím pro ty, co se jako ona potýkají s osobními démony. „Každý prožívá hrozné chvíle, ale musíme bojovat, abychom si dokázali užít i ty krásné, protože jsou vším, co máme.“

Jako vesměs každé upřímné doznání, i u Lindy to vedlo k dobré hudbě. Není úplně originální: způsobu jakým se opírá o atmosféru spaghetti soundtracků Ennio Morriconeho, lásce k filmům Quentina Tarantina, surfovým kytarám a mexickému mariachi, nicméně podlehnete. Vlastně vám přijde k textům plným westernových symbolů a metafor o boji dobra se zlem ideální.

Tex-mex skladbu Liberty by klidně mohli napsat Calexico: volný průjezd z arizonské pouště do Mexika, kdy divoký vítr strhl všechny brány a ploty, nenaráží jen na aktuální dění, představuje naléhavý manifest o svobodě.

Pablo a Lovers In Love žehnají lásce a manželovi: „Na kytaru hraješ, jako bys tančil prsty a andělským zpěvem mě přivádíš do tranzu."

Závěrečnou baladu Gracias a la Vida (Thanks to Life) si Lindi nevybrala náhodou: hymnickou skladbu legendární chilské písničkářky Violety Parra, proslavenou Joan Baez nebo argentinskou zpěvačkou Mercedes Sosa, můžeme považovat za oslavu života, který nám toho tolik nabízí, včetně naděje. Pokud ale tušíme, že soukromou motlitbu napsala depresemi zkroušená Parra jen pár let před sebevraždou, není málo těch, co v ní, navzdory všemu co život nabízí, slyší spíš rozloučení.  Lindi Ortega  baladu nově za doprovodu akustické kytary a trumpety s vděkem v hlasu proměnila v jímavé poděkování životu za novou šanci a oslavu  mexických kořenů.

Spustit audio

Související