Michal Schoffer: Houbaři a nepoctivci

12. srpen 2011
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Beskydy i Jeseníky jsou v těchto dnech plné lidí. Deštivé léto přeje houbám i těm, kteří je rádi sbírají. I tak bohulibá činnost ale láká i různé nepoctivce.

Houbaři pozor! Mám pro vás dvě zprávy. Jak už to tak bývá, jedna je dobrá, druhá už méně.

Začněme třeba tou lepší. Hřiby opravdu rostou, o čemž jsem se na vlastní oči přesvědčil minulý víkend v Jeseníkách. Osobně patřím k těm, kteří více hledají, než sbírají, ale už fakt, že jsem přece jenom něco objevil, svědčí o tom, že úroda je letos skutečně vydatná.

České hvozdy jsou teď plné soustředěných lidí v předklonu, kteří každou chvíli radostně zavýsknou. Někteří z nich do lesa přišli, hodně jich ale také přijelo.

A teď se dostáváme k té špatné zprávě. Zatímco se vyznavači hub radují z každého objeveného praváka, jedle či václavky, na lesních pěšinkách, které se změnily v parkoviště, se v tu samou dobu dějí nekalé věci.

Lesy teď zkrátka nelákají jen houbaře, ale taky zloděje. Jen na Bruntálsku hlásí policie za poslední dny hned několik vyrabovaných aut. Jednomu z majitelů nepomohlo ani to, že svá zavazadla skryl před zraky nenechavců do kufru. Nepoctivci tu mají dostatek času a klidu, aby prošmejdili každý kout auta.

Statistiky říkají, že Češi jsou skutečně vášnivými sběrači lesních plodů. V průměru si odnesou z lesa více než 20 tisíc tun hub. Jen pro představu, je to množství, které má hodnotu téměř dvě miliardy korun.

I během tak dobré sezóny, jako je ta letošní, však někteří z nich mohou na houbaření výrazně prodělat.

Spustit audio

mujRozhlas

–  audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.