Michal Schoffer: Příliš bojácní vysokoškoláci

12. říjen 2011
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Studenti patří odjakživa k tahounům společenského dění. Jejich mládí, sebevědomí a dostatek času jim dovoluje být radikální a požadovat to, na co se ostatní bojí i pomyslet. V poslední době se ale u nás mluví o vysokoškolácích docela jinak. Klesá prý úroveň jejich vědomostí a jsou příliš pasivní.

Do Ostravy tento týden zamířily desítky vysokoškolských učitelů ze zahraničních univerzit. Přijeli povzbudit pasivní české studenty ekonomie, aby se nebáli vyrazit za vzděláním dále, než do sousedního města. Přesně podle okřídleného rčení s horou a Mohamedem.

Jestliže stálo škole za to, rozeslat pozvánky na univerzity v celé Evropě, jenom proto, aby zbavili své posluchače ostychu, asi je s českými studenty něco v nepořádku. Podle pořadatelů stále trpí obavami, že nezvládnou studium v cizím jazyce, především angličtině a raději zůstávají doma.

To jsou obavy, kterým rozumím. Nikdo přece nechce být za blbce, protože se nedokáže domluvit řečí, která se už mnohde považuje za základ. U studentů, kteří se před dvaceti lety postavili režimu bez ohledu na možné následky, by ale možná člověk čekal více odvahy, zvláště když podobné pobyty štědře dotují evropské fondy. A co když je za tím něco jiného? Třeba obyčejná lenost nebo nedostatek ctižádosti?

Na své studenty už si veřejnosti postěžovali i oba ostravští rektoři. Vzdělanost podle nich klesá, vysokoškoláci mají problémy s jazyky i přírodními vědami, ale hlavně – neumí se učit. Prý teprve na univerzitě zjišťují, co to znamená a mnozí z nich pak posluchárny zděšeně opouštějí. A nejvyšší představitelé nabídli i recept – povinnou maturitu z matematiky. Ta by mohla posílit tolik potřebné logické myšlení, které nám prý chybí.

Jestli by to pomohlo zastavit úpadek vzdělání a tedy i postupné blbnutí společnosti, těžko říct. Nevím to ani já, přestože jsem jednu z ostravských univerzit úspěšně absolvoval.

Spustit audio